Zavaleným havířům v Chile zatím nikdo neřekl, jak dlouho v podzemí zůstanou

Mezi zavalenými horníky v chilském dole zavládla euforie. Po 17 dnech bez kontaktu s povrchem jim záchranáři spustili potraviny a umožnili komunikaci s blízkými. Pod zemí vzrostla naděje, že se dostanou ven. "Je nám dobře. Čekáme, až nás zachrání," vzkázal Luis Urzua. Jenže muži nevědí, že v podzemí zůstanou až do Vánoc. Nikdo se jim to zatím neodvážil říct.

Vyproštění 33 zavalených horníků je kvůli nestabilnímu dolu a hrozbě dalších závalů nesmírně složité a podle šéfa záchranné operace Andrese Sougarreta potrvá až čtyři měsíce.

Chilský ministr zdravotnictví Jaime Manalich upozorňuje, že je důležité, aby havíři zůstali v psychické pohodě. Zatím vypadají, že jsou v pořádku.

Ale kdo ví, co by s nimi krutá pravda udělala. "Musíme urgentně stanovit, jak jsou na tom psychicky. Musí pochopit, co víme tady nahoře: že to zabere mnoho týdnů, než uvidí denní světlo," řekl Manalich s tím, že muže uvězněné 700 metrů pod zemským povrchem na šokující informaci bude třeba nejprve připravit.

Havíři zůstanou v šachtě do Vánoc

Zavaleným mužům spustí jídlo, vodu a léky

Úřady proto doporučily rodinám havířů, aby se snažily ve svých dopisech udržet muže pozitivně naladěné. Přesto se obávají, že někdo z nich to nevydrží a prozradí to. Třeba v telefonním hovoru.

Záchranáři zavedli jakousi telefonní linku k uvězněným horníkům a postupně jim umoňí hovořit s blízkými na povrchu. Kromě toho poslali přes otvor, který spojuje šachtu s povrchem, potravu, tekutiny a léky. Cesta jedné kapsle se zásilkou trvá 15 centimetrů širokým otvorem asi hodinu, poznamenal server telegraph.co.uk.

Záchranné práce probíhají u města Copiapo i v noci. (24. srpna 2010)

Chilané mohli díky spuštěným kamerám své blízké i vidět. Muži byli na záběrech bez košil, teplota v šachtě totiž dosahuje asi 36 stupňů. Jinak ale vypadali lépe, než se očekávalo. "Mnozí přišli ke kameře a strčili přímo před ni svůj obličej, jako malé děti. Mohli jsme vidět v jejich očích štěstí a naději," popisoval chilský prezident Sebastian Pinera.

Podle ministra hornictví Laurence Golborneho horníci žádali hlavně jídlo či kartáčky na zuby. Při poslechu mikrofonů spuštěných do šachty bylo slyšet, jak havíři v podzemí zpívají chilskou hymnu.

Tři desítky mužů uvěznil v měďném a zlatém dole San José zával už 5. srpna. Podařilo se jim přežít díky tomu, že se dostali do bezpečnostního úkrytu o velikosti asi 50 metrů čtverečních, kde měli k dispozici vodu, ventilace jim zajistila vzduch a našli tam menší zásoby jídla.

Konkrétně konzervy s tuňákem a mléko. "Měli dvě malé kávové lžičky tuňáka, doušek mléka a sušenku každých 48 hodin," popsal lékař a člen záchranného týmu Sergio Aquila.

Chilan dal zasypaným havířům peníze

Magnát chce, aby už nemuseli nikdy pracovat

Chilští horníci přežívají uvězněni v podzemí skoro rekordní dobu. Loni tři havíři přežili 25 dní v zaplaveném dole na jihu Číny, dva horníci v severovýchodní Číně byli v roce 1983 zachráněni až po 23 dnech v podzemí.

Inženýři podle šéfa záchranných operací Andreho Sougarreta vyvrtají do dolu k uvězněným horníkům dvě šachty. Jednu menší, která zajistí ventilaci a komunikaci v nadcházejícím období. Havíři mají podle Sougarreta problémy s ventilací a přesunuli se proto z bezpečnostního úkrytu do přilehlého tunelu.

Druhá šachta bude širší (asi 66 centimetrů) a tou záchranáři pak horníky vytáhnou jednoho po druhém na povrch. Práci komplikuje fakt, že důl je nestabilní a hrozí další závaly.