Vzkříšení KGB? Fiasko rozvědky spustilo souboj ruských špionů

Mezi ruskými tajnými službami údajně zuří boj. Podle expertů na výzvědné služby se civilní kontrarozvědka FSB snaží pohltit výzvědnou službu pro práci v zahraničí SVR a pod jiným jménem tak obnovit moc a slávu bývalé KGB.

Špionka Anna Chapmanová je v Rusku za hvězdu, její bývalí šéfové se ale bojí o budoucnost | foto: AP

Na adresu SVR se od léta snáší kritika za zatčení deseti jejích agentů v USA. A konkurenti rozvědky prý největšího selhání ruské špionáže po rozpadu Sovětského svazu chtějí využít.

Rošáda ve Vídni

Desítku ruských špionů pozatýkala FBI letos v červnu. Američané je později na vídeňském letišti vyměnili s Moskvou za čtyři jiné Rusy, již dříve odsouzené za údajnou špionáž pro Západ. Šlo o největší výměnu od konce studené války.

"Hromadné zhroucení, pozatýkání a následná deportace sítě ruských ilegálů z USA se staly záminkou k tomu, aby FSB odstartovala svoji kampaň," tvrdí ruský expert na špionážní služby Pavel Felgenhauer.

Prezident Dmitrij Medveděv nařídil po zatčení desítky špionů v SVR rozsáhlé vyšetřování, které podstupuje spousta bývalých i aktivních rozvědčíků.

Rozvědčíci z FSB prý vědomě vypouštějí do ruských médií detaily špionského fiaska a stupňují bezprecedentní kampaň proti konkurenční agentuře. "Cílem vypouštění informací je uspíšit reorganizaci SVR. Tím myslím buď přímé sloučení s FSB, nebo výměnu současného vedení SVR loajálními důstojníky," řekl Felgenhauer.

Pro sloučení je prý i Putin

Zlost Kremlu vyvolala především skutečnost, že agenti dlouhodobě působící v USA byli vyzrazeni svým vlastním velícím důstojníkem ze SVR. Plukovník Ščerbakov uprchl do Ameriky těsně před pozatýkáním výzvědné sítě.

Budova ruské tajné služby SVR na předměstí Moskvy (29. června 2010)

Neidentifikované osoby nastupují do ruského letadla na vídeňském letišti během výměny špionů mezi USA a Ruskem (9. července 2010)

Sloučení SVR s FSB by podle britského listu The Daily Telegraph mohlo vést k reinkarnaci KGB, kterou z obav z její přílišné moci rozpustil na začátku devadesátých let prezident Boris Jelcin. V rámci KGB představovala agenda SVR první správu, zatímco obor působnosti dnešní FSB spadal pod druhou správu.

Pro sloučení obou výzvědných agentur je prý i ruský premiér Vladimir Putin. "Putinovo dlouhodobé nepřátelství vůči SVR není žádným tajemstvím. V zahraničí se jeho kariéra přes dlouholeté úsilí příliš nevyvíjela kupředu," poukázal Felgenhauer na Putinovy roky ve východním Německu, kde se během osmdesátých let zabýval průmyslovou špionáží.

TAJNÉ SLUŽBY RUSKÉ FEDERACE

SVR - Služba vnešnej razvědki. Primární výzvědná služba pro práci v zahraničí, oddělila se v roce 1991 z KGB. Zásobuje svodkami ruského prezidenta, dojednává se zahraničními rozvědkami protiteroristickou spolupráci.

FSB - Federalnaja služba bezopasnosti. Civilní kontrarozvědka, následovnice Čeky, NKVD a KGB. Zodpovídá za kontrolu exportu, kontrašpionáž, boj proti terorismu, korupci a organizovanému zločinu. Zabývá se ovšem i elektronickým průzkumem, tedy ofenzivní zpravodajskou činností. Často koordinuje součinnost dalších služeb.

GRU - Glavnoje razvědyvatel'noje upravlenije. Vojenská rozvědka pracující pod generálním štábem armády. Tvrdí se o ní, že v roce 1997 měla v zahraničí šestkrát více špionů než SVR.

FSO - Federalnaja služba ochrany. Vládní agentura zodpovědná za bezpečnost státních představitelů včetně prezidenta.