Premiérka Kaja Kallasová na manévrech estonské armády (22. září 2022)

Premiérka Kaja Kallasová na manévrech estonské armády (22. září 2022) | foto: Profimedia.cz

Jsme si rovni? Východ Evropy je frustrován, že se s ním nepočítá do čela NATO a EU

  • 59
Východoevropští představitelé mají pocit, že v NATO a EU jsou zeměmi druhého řádu, pokud jde o nejvyšší pozice. Zdá se jim, že jsou stále obsazovány zástupci západní části Evropy. I podle pozorovatelů by si státy východní Evropy, zvláště vzhledem k současné válce na Ukrajině, zasloužily, aby někdo z jejich řad v čele Severoatlantické aliance stál.

Dosluhující nizozemský premiér Mark Rutte je favoritem na pozici generálního tajemníka NATO. Vůči jeho kandidatuře se objevuje ale i kritika, přičemž ta nejvýraznější zaznívá právě z východoevropského regionu.

„Pokud se na to díváme z pohledu geografické rovnováhy, bude to čtvrtý generální tajemník NATO z Nizozemska. Vzbuzuje to otázku, zda jsou v NATO země prvního a druhého řádu,“ komentovala kandidaturu Rutteho estonská premiérka Kaja Kallasová. „Jsme si rovni, nebo si nejsme rovni? Tyto otázky stále zůstávají.“

Kallasová upozorňuje, že Nizozemsko za vlády nejdéle sloužícího premiéra země nesplnilo závazky NATO a nevěnovalo na obranu požadovaná 2 procenta HDP. „Jakou morální hodnověrnost má tento muž?“ táže se podle portálu Politico též bývalý estonský prezident Toomas Hendrik Ilves.

„Od rozšíření NATO v roce 2004 žije ve střední a východní Evropě 110 milionů lidí. V EU a NATO je pět velkých pozic, které se každých pět let střídají, takže je to za tu dobu celkem 25 pracovních míst a 20 procent obyvatel EU mělo jen sedmiprocentní zastoupení v těchto pozicích,“ podotýká Ilves.

Nevylučujme poslání vojáků na Ukrajinu, zastaly se Macrona Estonsko a Litva

Kallasová spolu s rumunským prezidentem Klausem Iohannisem jsou zmiňováni jako možní náhradníci současného generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga. Jméno Kallasové se objevuje i v souvislosti s funkcí představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, v níž by mohla nahradit současného šéfa evropské diplomacie Josepha Borrela.

Západoevropské obavy

Nejmenovaný činitel EU ale sdělil listu Politico, že proti estonské političce jsou v některých hlavních městech západní Evropy výhrady. „Nedovedu si představit, že by s tím Francie a Německo souhlasily.“ Podle jeho názoru jsou pobaltské státy příliš protiruské.

Estonsko společně s dalšími pobaltskými státy jsou největším podporovateli Kyjeva a odpůrci Moskvy. Na nebezpečí ruské invaze opakovaně upozorňovaly ještě před vypuknutím války na Ukrajině, u některých západních představitelů si tak vybudovaly pověst „jestřábů“. Analytička think tanku Carnegie Europe Judy Dempseová se dokonce obává, že by příliš protiruský a nepřátelský lídr mohl způsobit válku mezi NATO a Ruskem.

Žena v čele NATO? Aliance se obává misogyna Trumpa, favoritem se stává Rutte

„My Lotyši cítíme, že s námi se nevedou dostatečné porady,“ vyjádřil frustraci pobaltských států z jejich pohledu přezíravého postoje západních partnerů bývalý lotyšský premiér Artis Pabriks. „Ony západní země mají zákulisní důvody se domnívat, že baltské země by v tento moment neměly navrhovat kandidáta.“

Podle portálu Politico obavy západoevropských zemí z lídra NATO z východní Evropy shrnul bývalý místopředseda Evropské komise, nizozemský politik Frans Timmermans. Ten poukázal, že Kallasová je premiérka země, která má společnou hranici s Ruskem.

Východní Evropa by měla dostat šanci, tvrdí experti

Za dobu existování Severoatlantické aliance byl ve funkci generálního tajemníka mimo zakladatelský klub jen Javier Solana, který byl zvolen v roce 1995.

Polsko je jedinou zemí z východoevropského regionu, která měla své zástupce v čele nejdůležitějších institucí bloku. Nynější polský premiér Donald Tusk byl šéfem Evropské rady.

Estonská premiérka Kallasová by ráda vedla NATO. Moc ostrá, namítají někteří

Podle srbského analytika z Mezinárodního bezpečnostního institutu se sídlem v Bělehradě Orhana Dragaše by se pozice generálního tajemníka NATO měl někdo z východního bloku chopit, protože by to byla „nejlepší odpověď na fixaci ruského prezidenta Vladimira Putina na NATO, protože jeho největší nepřítel by měl lídra ze země, kterou Putin považuje za přirozenou kořist.“

Mít šéfa NATO ze země s negativní zkušeností ruské expanze by rovněž naznačovalo, že aliance nehodlá v podpoře Kyjeva polevit. Též by šlo o přesvědčivé vyjádření respektu „ke svobodné vůli národů opustit náruč Moskvy a nikdy se do ní nevrátit,“ dodává Dragaš.

K podobnému závěru dospívá i Dempseyová. „Jde o ukončení rozdělení na staré a nové členy NATO. Jde o vytvoření kolektivního narativu o bezpečnosti, což by jistě mělo být snazší uvnitř vojenské aliance než v EU.“


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video