Vypadalo to, že vulkán, který naposledy takhle odfukoval před jedenapadesáti lety, hodlá vybuchnout. Vzápětí se několikrát rozvodnila říčka tekoucí úbočím. To když se do ní dostala voda vyvržená bokem ze zatopeného kráteru...
Úřady však zůstávaly slepé a hluché. Proč? Blížily se totiž místní volby a jednou z devíz vládnoucího papalášstva byly klid a pohoda. Proto všichni kandidáti ve vzácné shodě hrozící přírodní "nestabilitu" ignorovali; sám guvernér šel příkladem a zůstával ve městě jakoby nic.
Co se dělo ve vulkánu?
Co se mezitím dělo v sopce? Žhavá láva se tlačila z podzemí nahoru. Přitom klesal její tlak a teplota, takže se z ní uvolňovalo velké množství dříve rozpuštěných sopečných plynů.
Ty by za normálních okolností průběžně unikaly ven kráterem, jenže ten byl ucpán lávou ztuhlou do konzistence velmi hustého těsta. A ztuhlá láva se tlakem jen velmi pomalinku sune z kráteru ven podobně jako třeba zubní pasta z tuby.
Když tlak plynů dosáhne hodnoty vyšší než může vydržet nejslabší místo na sopce, dojde k protržení. A uvolněná lavina žhavého plynu, popela i kamenné drti "šusem" sjede po úbočí dolů.
Právě to se stalo 8. května 1902 ráno. Z boku kráteru Mont Pelée se vyvalilo mračno o teplotě 700 stupňů. Na svahu nabralo rychlost 160 kilometrů za hodinu a vtrhlo do hlavního města Saint Pierre. Zde dokázalo vyrvat z podstavce i třítunovou sochu.
Během několika minut tam vše živé ugrilovalo, zapálilo hořlavé, a ještě to všechno zavalilo třiceticentimetrovou vrstvou popela. Když posléze dorazila chladnoucí směsice k přístavu, byla přesto ještě natolik teplá, že pobřežní moře uvedla do varu...
Při erupci zemřelo přes 30 tisíc lidí
A výsledek erupce? Asi třicet tisíc mrtvých lidí (údaje se různí) - nejvíc obětí jednoho vulkanického výbuchu v celém 20. století. Z obyvatel města přežili čtyři. Tři proto, že se náhodou nacházeli na samém okraji mračna a stačili dřív utéct než se upéct. Poslední zachráněný pak měl doslova z pekla štěstí. Jmenoval se Simon Cyparis a fungoval jako místní opilec a otrapa. V předvečer tragédie opět ztropil jednu ze svých obvyklých výtržností, pročež byl uvržen do vězení - malé kobky bez oken, zato s tlustými kamennými zdmi. Když ho z ní po dvou dnech vysvobodili, popáleného a žíznivého, neměl vůbec ponětí, co se stalo...
Dostal amnestii a zbytek života jezdil s cirkusem, ve kterém předváděl jizvy po popáleninách. Z přírodovědného a koneckonců i turistického hlediska byl na peléeské erupci zajímavý vysoký špalek lávy, který plyny vytlačily z kráteru. Zůstal tam stát řadu let, než ho rozrušila eroze.
|
Erupce s největším počtem obětí od začátku 20. století |
|
8. května 1902 - Výbuch sopky Mont Pelée na ostrově Martinik zahubil 30 - 40000 osob a zcela zničil město St. Pierre. |
