Všechno má svá pro i proti

O geneticky modifikovaných organismech slyšela veřejnost asi poprvé v prosinci 1996, kdy se do naší republiky dovezla první upravená kukuřice. Ke krmným účelům. Nyní však tyto organismy rázně vykročily do oblasti výroby potravin. A to je chvíle, kdy náš člověk obvykle žasne, cítí se zaskočen, ba přímo ohrožen a volá po své ochraně. Jak je to tedy s možností ochrany zdraví spotřebitelů? Podívejme se do supermarketu budoucnosti. Potraviny na pultech se na první pohled neliší od těch dřívějších. Vzhledem jsou normální, svou podstatou však přece jen trošku jiné. Jablka odolávající hmyzu, maliny s dlouhou trvanlivostí, brambory, které nasají při smažení méně tuku. Žádná utopie, všechny patří mezi padesátku geneticky modifikovaných plodin, které jsou již nyní ve stadiu zkoušek a mají horkou šanci vstoupit na potravinový trh. Kde se berou? V biotechnologických laboratořích. Genetické inženýrství dává dnes pěstitelům do ruky nový prostředek, který dovoluje věci dřívějším šlechtěním nikdy nedosažitelné. Současně se však objevují otázky. Jak je to se zdravotní bezpečností takových produktů? Neohrozí naše zdraví? Neznečistí životní prostředí? Nestane se něco podobného jako u pesticidů? Jde o klasický příklad vážení ceny a efektu. Extrémní skupiny žádají úplný zákaz pokusů s genetickou výbavou organismů a představa, že budeme potraviny z těchto organismů jíst, je přivádí k šílenství. Jenže totéž lze pozorovat na druhé straně. Někteří zastánci genetického inženýrství jsou opačným extrémem, bez skrupulí se snaží zlehčovat možná zdravotní rizika. "Nové" potraviny, získané pomocí genového inženýrství, je potřeba podrobovat důkladným testům zdravotní bezpečnosti. V této souvislosti je dobré si uvědomit, že na trh s potravinami je ročně uvedeno deset až dvacet tisíc nových produktů, z toho jen asi stovka je na bázi geneticky modifikovaných organismů. A těm je - díky tomu, že jsou novinkou - věnována daleko větší péče než ostatním. Obecné pravidlo pro testování zdravotní bezpečnosti potravin se opírá o historickou zkušenost. Pokud člověk již dlouho určitý druh potravin konzumuje, nazírá se na nový produkt daleko méně přísně, protože je tu praktická zkušenost z "testu přímo na konzumentech". To se však netýká "nových" potravin, ty vyžadují daleko obezřetnější přístup.

Autor je vedoucím Centra hygieny potravinových řetězců.

Anketu na téma genové zásahy najdete na internetovém magazínu iDNES: www.idnes.cz/veda