Angela Merkelová, Boris Johnson a Andrej Babiš na summitu EU v Bruselu (17. října 2019) | foto: Reuters

ANALÝZA: Víc slova než činy. Odpověď Evropy po otravě Skripala byla ostřejší

Celý článek jen pro členy

Chcete číst prémiové texty bez omezení?

Předplatit
Po pokusu o otravu bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery v jihoanglickém Salisbury vyhostily státy EU a NATO více než stovku Rusů podezřelých z vazeb na útočníky a na řadu ruských podnikatelů uvalily sankce. Současná mezinárodní odpověď po útoku na muniční sklad ve Vrběticích je výrazně mírnější. Proč?

Z evropských států je to zejména Británie, jejíž vláda přistupuje k razantnějším krokům. Jedním z nich má být nový zákon zaměřený proti „nepřátelským zemím“ včetně Ruska a Číny, který zvýší možnosti státu soudně stíhat a vyhostit osoby podezřelé ze špionáže nebo předávání citlivých informací. Všichni, kdo v Británii pracují pro cizí vlády ať už jako konzultanti, nebo lobbisté, se nově budou muset oficiálně registrovat, už samotné porušení tohoto požadavku bude trestným činem.

Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium

Měsíční

89
Předplatit
Můžete kdykoliv zrušit

Roční

890
Předplatit
Ušetříte 178 Kč oproti měsíčnímu předplatnému

Dvouleté

1 690
Předplatit
Ušetříte 446 Kč oproti měsíčnímu předplatnému

Připojte se ještě dnes a získejte:

  • Neomezený přístup k obsahu iDNES.cz, Lidovky.cz a Expres.cz
  • Více než 50 000 prémiových článků od renomovaných autorů
  • Přístup k našim novinám a časopisům online a zdarma ve čtečce
Více o iDNES Premium
Máte už předplatné? Přihlásit se

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video