To, zda se lotyšský premiér udrží u moci, bude záviset na výsledku potenciálních koaličních partnerů.
V lotyšském parlamentu, který má 100 členů, bude podle odhadů zastoupeno osm stran. Tři z nich se ale pohybují jen lehce nad minimální hranicí pěti procent získaných hlasů. S preferencemi kolem 11 procent skončila patrně na druhém místě Sjednocená kandidátka a na třetím místě koalice Zelených a zemědělců.
Tyto dvě strany by podle agentury AFP mohly vytvořit vládní koalici s Jednotou. Dosavadní Kariňšovi spojenci totiž podle odhadů utrpěli výrazné ztráty. Kariňš uvedl, že nebude spolupracovat s proruskými stranami.
Podle prvních průběžných výsledků má Jednota 22 procent preferencí a umístila se na prvním místě, uvedla stanice LSM. Podle ní by se do parlamentu dostalo jen pět stran.
Podle odhadů zůstala před branami parlamentu proruská sociální demokracie. Odhady ji přisuzují 3,5 procenta preferencí. V končícím volebním období byla sice v opozici, měla však nejsilnější parlamentní klub a ve volbách v roce 2018 dostala zhruba pětinu hlasů. Podle politologů je ovšem možné, že strana nakonec překoná pětiprocentní hranici, protože její příznivci obvykle méně často uvádějí, koho volili.
Strana odmítla ruskou agresi proti Ukrajině, čímž si znepřátelila tu část voličů, která je více nakloněna Moskvě. Naopak členové ruské menšiny, kteří válku odmítají, zřejmě volili více „státotvorné“ strany. Podle analytika Paulse Raudsepse se tak hlasy ruské menšiny, která tvoří čtvrtinu obyvatel Lotyšska, roztříštily mezi více subjektů.
Volby v malé pobaltské zemi ovlivnila válka na Ukrajině a také růst cen energií a vysoká inflace. Před volbami prezident Egils Levits vyzval 1,5 milionu voličů, aby nedali svůj hlas proruským stranám.
