Zatímco při první debatě na konci srpna i přes několik sporů v otázce daní či ochrany klimatu panovala ve studiu výrazně smířlivější atmosféra, při druhém střetu byl Laschetův bojovnější postoj nepřehlédnutelný.
„Je to nepoctivé, pane Scholzi,“ prohlásil Laschet na adresu sociálního demokrata, který se vyhnul úvodní otázce, zda by raději vládl s liberály (FDP), nebo s postkomunistickou Levicí.
Konzervativci spolupráci se stranou Levice, kterou považují za krajně levicovou, odmítají. Stejný názor mají i na protiimigrační Alternativu pro Německo (AfD), která je označována jako populistická až krajně pravicová.
Ani Baerbocková neodpověděla, zda dává přednost Levici, nebo FDP, ohradila se ale proti rovnítku mezi postkomunisty a AfD. „Srovnávání AfD a Levice je podle mě velmi nebezpečné,“ řekla.
Laschet zdůraznil, že Scholz již dříve spolupráci s Levicí nevyloučil. Podle Scholze ale nyní není čas hovořit o koalicích, protože o výsledku voleb ještě voliči nerozhodli.
S výpady proti Scholzovi pokračoval Laschet i v dalších částech debaty. Poukázal mimo jiné na čtvrteční policejní razii na ministerstvu financí v souvislosti s údajným nekonáním celní centrály proti praní špinavých peněz, na pád německé finanční společnosti Wirecard a na další případy praní špinavých peněz. Spojitost těchto kauz se svým úřadem ale Scholz, který je ministrem financí, odmítá. Laschet měl ale jiný názor.
Německé spolkové volby 2021: zpravodajství, analýzy, komentáře |
„Řeknu vám k tomu jen to, že kdyby můj ministr financí v mé vládě takto pracoval, měli bychom vážný problém,“ řekl Laschet Scholzovi.
Do sporů se přidávala i Baerbocková, která počáteční odpovědnost za finanční skandály připsala konzervativcům. Laschetovi řekla, že to byla právě unie, kdo posledních 16 let vedl Německo. Laschetovi mimo jiné vytkla, že konzervativci upozadili během své vlády digitalizaci a ochranu klimatu. „Německo nyní potřebuje ráznou změnu,“ řekla.
Söder podpořil Lascheta a varoval před levicí. Opět ho zvolili šéfem CSU |
Shoda nepanovala ani v otázce daní. „Zvýšení daní v této situaci je špatná cesta,“ řekl Laschet s tím, že vyšší odvody by byly brzdou hospodářské obnovy po dosud neskončené pandemii nemoci covid-19. Scholz naopak zopakoval svůj dosavadní postoj, že lidé s vysokými příjmy, jako má on sám, zkrátka musí více přispívat, aby bylo možné platit covidové dluhy a sociální vymoženosti.
Jednotný postoj naopak všichni tři kandidáti zaujali k očkování proti covidu-19. Společně vyzvali obyvatele Německa, aby se nechali imunizovat, neboť je to podle nich jediná cesta ke zvládnutí pandemie.
Favoritem voleb je podle průzkumu v nedělníku Bild am Sonntag s 26 procenty SPD, zatímco dosud největší parlamentní síla CDU/CSU skončila druhá s 20 procenty. Zelení v sondáži obdrželi 15 procent, FDP 13 procent, AfD 11 procent a Levice dostala šest procent.
Scholz je Laschetovým hlavním rivalem v souboji o kancléřské křeslo, podle aktuálních průzkumů si SPD před CSU/CSU udržuje náskok několika procentních bodů. Parlamentní volby se v Německu konají přesně za 14 dní, tedy v neděli 26. září. Kancléřka Angela Merkelová (CDU/CSU) se po 16 letech v úřadu o další mandát neuchází.
1. září 2021 |
