Mluvčí ukrajinské pohraniční stráže Andrij Demčenko potvrdil přítomnost wagnerovců v Bělorusku v krátkém prohlášení. Jak uvedl, pohraniční stráž „pokračuje v monitorování situace“ na severní hranici země. Další detaily neposkytl.
Někteří wagnerovci byli v Bělorusku minimálně od úterý, píše agentura Reuters s odkazem na dva zdroje blízké bojovníkům.
Podle vládního zmocněnce pro bezpečnost polského informačního prostoru Stanisława Żaryna má přítomnost bojovníků Wagnerovy skupiny v Bělorusku potvrzená také Varšava.
„V tuto chvíli jich (na území Běloruska) může být několik stovek,“ informoval Żaryn na Twitteru.
Grupa Wagnera jest obecna na Białorusi. Pierwsi wagnerowcy dojechali, może być ich w tej chwili kilkuset.
Polskie służby monitorują sytuację, by wiedzieć ilu wagnerowców ostatecznie trafi na .
#SkutecznieChronimyPolskę https://t.co/uRo68wshMk
Minsk i Moskva v uplynulých týdnech naznačovaly, že by se ruští žoldnéři z Wagnerovy skupiny mohli po své krátké vzpouře proti ruskému armádnímu vedení přesunout právě do Běloruska.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg již dříve uvedl, že Severoatlantická aliance plánovaný přesun žoldáků pozorně sleduje. Na bývalé vojenské základně u města Asipovičy, které leží asi 90 kilometrů od Minsku, za tímto účelem podle běloruských činitelů vznikl i stanový tábor. Když se do něj ale nedávno přijeli podívat zahraniční novináři, zel tábor prázdnotou.
Stovky prázdných stanů. Wagnerovci mají volno, v Bělorusku je hlídají satelity |
Vzpouru letos 23. června zinscenoval šéf Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin. Ten ohlásil, že jeho bojovníci táhnou na Moskvu na protest proti ruskému armádnímu vedení. Wagnerovci pak vyrazili z východu Ukrajiny na ruský Rostov na Donu a směrem na Moskvu.
Během několika hodin se jim podařilo urazit stovky kilometrů a zmocnit se armádních stanovišť v Rostově na Donu a ve Voroněži. Krátce nato Prigožin protestní akci odvolal, údajně aby předešel krveprolití.
Ruský prezident Vladimir Putin pak navrhl, aby žoldnéři podepsali smlouvu s ruskou armádou, vrátili se ke svým rodinám, nebo odešli do Běloruska. Prigožinovi bylo rovněž nabídnuto, aby odešel do Běloruska. Kde je teď, ale není jasné, uvedla BBC.
Tento týden Putin v rozhovoru v listě Kommersant uvedl, že po neúspěšné vzpouře také příslušníkům Wagnerovy skupiny nabídl, aby dál bojovali na Ukrajině pod vedením svého přímého velitele, wagnerovce s přezdívkou Šedý. Podle Putina byl tento jím jmenovaný wagnerovec posledních 16 měsíců skutečným velitelem skupiny.
Podle britské vojenské rozvědky vstoupil ruský bezpečnostní aparát po vzpouře wagnerovců do „období zmatků a vyjednávání“. V posledních dnech se začalo rýsovat prozatímní ujednání o budoucnosti skupiny.
„Dvanáctého července 2023 ruské ministerstvo obrany oznámilo, že wagnerovci odevzdali 2000 kusů vojenského vybavení, včetně tanků. Patnáctého července 2023 dorazil malý kontingent bojovníků Wagnerovy skupiny do tábora v Bělorusku,“ píše rozvědka na Twitteru britského ministerstva obrany.
Latest Defence Intelligence update on the situation in Ukraine - 16 July 2023.
Find out more about Defence Intelligence's use of language: https://t.co/YYqHPvA2gZ
#StandWithUkraine https://t.co/R8DZbD036Y
Jak britská rozvědka dodala, některá sociální média spojovaná s wagnerovci mezitím obnovila svou činnost a začala informovat zejména o aktivitách skupiny v Africe. „Vzhledem k nedávným prohlášením ruských představitelů je (ruský) stát pravděpodobně připraven přijmout snahu wagnerovců, aby zůstali přítomni na (africkém) kontinentě,“ uzavřela rozvědka.
Wagnerovci prokazatelně působí nejméně pět let v několika zemích Sahelu a severní Afriky, kde si dokázali mnohdy najít vlastní zdroj financí, například kontrolou nad částí zlatých a diamantových dolů. Skupina ale podle analytiků zůstává převážně závislá na ruské logistické podpoře.
