Nově vyvinutá vakcína vyvolává v těle tvorbu protilátek a reakci imunitního systému. Podle BBC testovaná vakcína účinkovala asi u 1 077 lidí, u nichž se po aplikaci injekce s vakcínou začaly tvořit protilátky a bílé krvinky, jež s koronavirem dokážou bojovat.
Zjištění jsou nesmírně slibná, ale stále je příliš brzy na prognózy o tom, zda vakcína bude fungovat a poskytne dostatečnou ochranu. Podle profesorky Sarah Gilbertové z univerzity v Oxfordu je před vědci ještě dlouhá cesta. „Musíme odvést mnoho práce než řekneme, zda naše vakcína pomůže zvládnout pandemii COVID-19, ale tyto počáteční výsledky jsou slibné.“
Koronavirus ve světě   |
Podle BBC se nově vyvinutá vakcína vyrábí z geneticky upraveného viru, který způsobuje nachlazení šimpanzů. Vědci vakcínu posléze upraví tak, aby nemohla způsobit infekci u lidí a také, aby se více podobala viru SARS-Cov-2. Díky tomu, že vakcína vypadá jako koronavirus, se může imunitní systém naučit, jak proti ní zasáhnout.
Podle studie se po vpichu vakcíny vyvinou také bílé krvinky, konkrétně T-lymfocyty, které mohou potírat nádorové buňky či buňky napadené viry a pomáhají tak koordinovat imunitní systém. Umí zjistit, které buňky v organismu jsou nakaženy a zničit je.
Množství buněk T vyvrcholilo 14 dní po očkování a množství protilátek 28 dní po očkování. Studie však neprobíhala natolik dlouho, aby dokázala zjistit, zda vzniká dlouhodobější imunita.
Vakcína nevyvolává žádné závažné vedlejší účinky, uvedla agentura Reuters. Podle informací BBC se vedlejší příznaky objevily u sedmdesáti procent naočkovaných. Očkovaní lidé nejčastěji hlásili únavu a bolesti hlavy. Mezi další běžné nežádoucí účinky patřily bolest v místě vpichu, bolest svalů, malátnost, zimnice, pocit horečky a vysoká teplota.
V pondělí během virtuálního briefingu vedeného z centrály organizace v Ženevě řekl šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus, že zprávy o experimentální vakcíně společnosti AstraZeneca vítá. Dodal, že WHO považuje látku označovanou jako AZD1222 za vedoucího kandidáta v celosvětové snaze získat vakcínu schopnou zastavit koronavirem SARS-CoV-2 způsobenou pandemii. Ta si doposud vyžádala celkem už více než 600 000 lidských životů.
„Gratulujeme našim kolegům za pokrok, kterého dosáhli,“ uvedl při témže briefingu krizový expert WHO Mike Ryan. „Je to pozitivní výsledek, ale ještě je třeba ujít dlouhou cestu. Nyní musíme přistoupit k rozsáhlému testování,“ dodal.
Průlomový lék
Průlom v léčbě nemoci covid-19 a přispění ke zvládnutí světové pandemie hlásí také britská společnost Synairgen. Ta vyvíjí přípravek, jež výrazně snižuje riziko vážného průběhu nemoci covid-19. Tento nový přípravek obsahuje bílkovinu interferon beta, kterou si tělo umí přirozeně vytvářet při boji proti virům.
Souboj jak z dob studené války. Ve světě závodí o vakcínu proti covidu-19 |
Předběžné výsledky naznačují, že se u hospitalizovaných pacientů s koronavirem, kterým byl přípravek podán, o 79 procent snížilo riziko vážného průběhu nemoci, při němž může být nutná plicní ventilace.
Společnost Synairgen také tvrdí, že se dvakrát až třikrát u těchto pacientů zvýšila pravděpodobnost zotavení do té míry, že nemoc neovlivnila jejich každodenní aktivity. Látka podle předběžných závěrů také výrazně u nemocných snížila dušnost a o třetinu zkrátila dobu nutné hospitalizace, v průměru z devíti na šest dnů.
Do studie se zapojilo 101 dobrovolníků, kteří byli přijati k léčbě covidu-19 v devíti britských nemocnicích. Polovině byl podán experimentální lék, zatímco ostatní dostali placebo.
Aktuálně je na různých stupních vývoje více než 150 možných očkovacích látek. Patří mezi ně také například vakcína připravovaná biotechnologickou skupinou CanSino, sídlící v Hongkongu, nebo vakcína vyvíjená německou biotechnologickou firmou BioNTech a americkou farmaceutickou společností Pfizer. Údajně slibnou očkovací látku proti koronaviru už testuje i ruské výzkumné středisko při ministerstvu zdravotnictví.
