Natalja Menšikovová spolu se svým manželem otevřeně přiznávají, že se hlásí k vyznavačům satanismu, píše server Pravda. Volba netradičního jména tak není až takovým překvapením. „Nejdříve jsem ho chtěla pojmenovat Lucian, můj muž však trval na jiném jméně: Ljucifer. Porod byl hrozně těžký, chlapec se dusil. Slíbila jsem, že jestli přežije, pojmenuji ho Ljucifer,“ uvedla čerstvá matka.
Příbuzní jsou zděšeni, ale prý jen proto, že netuší, že Lucifer je „symbol svobody myšlení“, jak tvrdí rodiče. Ředitelka lokální matriky Taťjana Tužilinová nejprve na rodiče apelovala, aby zvolili pro svého potomka obyčejnější jméno. Úspěch však neslavila a po dvou týdnech úřad kapituloval, píše server News.ru. Výsledkem byl rodný list na jméno Ljucifer.
„Argumentovali jsme, že žít s takovým jménem v soudobé společnosti nemusí být nejpohodlnější, ale rodiče trvali na svém. Ze zákona nemáme žádnou možnost takové jméno zakázat,“ postěžovala si úřednice.
Pravoslavní aktivisté se však vzdát nehodlají. „Satanisté pojmenovali dítě Ljucifer. Požádáme o svěření dítěte do péče a předáme jej pravoslavné rodině, kde ho pokřtí Michail,“ ohlásil vůdce pravoslavného hnutí Boží vůle Dmitrij Enteo.
V postsovětském prostoru nejsou nekonvenční jména až tak mimořádná: krátce před zimní olympiádou v Soči manželé z tohoto jihoruského města pojmenovali svou dceru Olimpiada. Vlastenec z Pavlovska u Voroněže pojmenoval svou dceru rovnou Rossija, čili Rusko. „Všude je to samá Máša a Dáša, ale Rossija je jen jedna,“ vysvětlil Vladimir Kicenko. Kicenko nebyl až tak originální, protože jistá Rossija Šramková se narodila v červnu 2002 v Nižném Tagilu na Urale.
Politicky uvědomělá jména mají v Rusku svou tradici. Po bolševické revoluci z roku 1917 se na počest jejího vůdce dávala dívkám jména jako Ninel, čili Lenin pozpátku.
.
