"Opozice se nezúčastní nového sčítání, aby nepřispěla k legitimizaci voleb," vysvětlil na tiskové konferenci jeden z opozičních předáků Serafim Urechean. Podle jeho kolegy Vlada Filata existují důkazy o zfalšování voleb.
Opozice údajně může dokázat, že na volebních seznamech bylo zapsáno 400 tisíc nezletilých, zemřelých a také lidí pobývajících dlouhodobě v zahraničí. "Ti všichni se nemohli fyzicky zúčastnit voleb," zdůraznil na společné tiskové konferenci Filat.
Tolik diskutované důkazy o podvodech ale opozice zatím nikomu neukázala. Volební komisi je přitom musí předložit nejpozději do úterý. Pro Liberální stranu, Demokratickou liberální stranu a Alianci naše Moldavsko bylo přepočítávání hlasů původně jedním z hlavních požadavků. Prezident Vladimir Voronin od něj očekává uklidnění bouřlivé situace v zemi.
Do Moldavska se vypraví Topolánek, Moldavané žádají o rumunské občanství
Český premiér Mirek Topolánek dnes s prezidentem Voroninem o situaci v Moldavsku hovořil telefonicky. Potvrdil, že Kišiněv navštíví příští středu.
Rumunský prezident Traian Basescu dnes řekl, že až jeden milion Moldavanů požádal v jeho zemi o občanství. V současné chvíli leží prý na rumunské ambasádě v Kišiněvě 650 tisíc obálek se žádostmi o občanství. V Moldavsku žije 4,3 milionu lidí.
Rumunskými občany se prý chtějí stát celé rodiny. Zejména mladí lidé vidí podle Baseska lepší šance uplatnit se v Evropské unii, kam Rumunsko vstoupilo v roce 2007. Prezident také připomněl, že podle odhadů Bukurešti má rumunské kořeny 65 až 70 procent obyvatel Moldavska.
Moldavsko má s Rumunskem společné dlouhé historické a kulturní tradice a stejný jazyk. V letech 1918 až 1940 bylo území dnešního Moldavska rumunskou součástí.
Nepokoje trvají už deset dní
Napjatá situace vládne v nejchudší evropské zemi od parlamentních voleb 5. dubna. Vyhráli je komunisté, pro které údajně hlasovalo kolem padesáti procent voličů.
Asi deset tisíc převážně mladých lidí proti výsledkům voleb demonstrovalo. Dav násilím vnikl do budovy parlamentu a do sídla prezidenta. Při nepokojích bylo asi devadesát lidí zraněno, kolem tří set jich pořádkové síly zatkly.
Prezident Voronin pohrozil demonstrantům násilím a z osnování protestů obvinil Rumunsko. Se sousední zemí zavedl víza a rumunským novinářům zakázal vstup do země. Nakonec prezident Voronin vyzval k přepočítání hlasů, aby prý mohla být obnovena politická stabilita a klid v zemi.
Voroninovi brzy vyprší druhý mandát a potřetí již kandidovat nemůže. Naznačil ale, že by chtěl v politice zůstat a přesunout se do nějaké jiné významné funkce. Voronin dává najevo, že usiluje o větší integraci své země se Západem, ale zároveň mu jde o dobré vztahy s Ruskem, a to hlavně kvůli desetiletí neřešenému problému separatistického proruského Podněstří.
