Po desetiletí obyvatelé autonomní oblasti Sin-ťiang do tohoto zvláštně vyhlazeného balvanu ryli svá jména a divili se, z jakého zvláštního materiálu byl stvořen. Nyní je víc než pravděpodobné, že valoun, jehož povrch hraje odstíny černé, okrové a rudé, je mimozemského původu.
"Objevili jsme ho náhodou," prohlásil podle serveru telegraph.co.uk expert na meteority z observatoře v Pekingu Čang Pao-lin, který v třítisícové výšce vede malou skupinu vědců zkoumající tajemný objekt.
"Asi před rokem mě v mé kanceláři navštívil člověk a ukázal mi snímek něčeho, o čem tvrdil, že je meteorit. Když jsem to uviděl, hned jsem poznal, že to je něco velkého," dodal Čang.
Najít tajemný balvan v nepřístupných horách ovšem nebylo vůbec snadné. Čang mnohokrát projel soutěsky Altaje v džípu, na koni i na velbloudu. Nakonec objekt své touhy našel.
"Povrch byl lesklý a stříbřitý, hned jsem poznal, že je utvořen z niklového železa," říká vědec. Vědci mají za to, že meteority tvořené železem (tzv. siderity) pochází z nitra planet či asteroidů zničených během vzniku naší sluneční soustavy před zhruba 4 a půl miliard let.
Kde je kráter?
Nadzemní část valounu měří na délku 2,28 metru a na šířku je přibližně poloviční. Čang podle toho odhaduje, že by meteorit mohl vážit 25 až 30 tun. Horní odhad by ho řadil na čtvrtou příčku největších nalezených meteoritů. Tu s váhou 28 tun dosud zaujímal meteorit Armanty nalezený ve stejné oblasti v roce 1898.
"Tyto hory mohl kdysi zasáhnout meteorický roj," spekuluje Čang. Není jasné, kdy meteorit dopadl na zem. V okolí není žádný náznak kráteru a čínští vědci se proto domnívají, že ho mohl přemístit tající ledovec.
"Po návratu do Pekingu provede druhý tým další studii, která by měla potvrdit jeho chemické složení a dobu dopadu," řekl Čang. "Až určíme jeho věk, strukturu a izotopy, zjistíme více o jeho vzniku a také historii vesmíru," dodal čínský astronom.
Největším nalezeným meteoritem na světě je siferit Hoba objevený v roce 1920 v Namibii. Váží přibližně 60 tun. Každý rok atmosférou naší planety prolétnou stovky meteoritů, mnoho z nich je ale příliš malých a při průletu shoří nebo se roztříští při dopadu na zem.
