USA mají proti Iráku i nahrávky

  • 350
USA se chystají předložit Radě bezpečnosti OSN důkazy proti Iráku. Část se bude týkat vazeb mezi Bagdádem a teroristy z Al-Kajdy. Podle časopisu Newsweek ministr zahraničí Colin Powell použije i nahrávky usvědčující Irák, že lhal o svých zbraních. Dále ukáže satelitní snímky, které údajně dokazují, že irácká vláda čistila místa, kde mohly být zakázané zbraně.

Irák projevil zájem vyslat na středeční jednání rady místopředsedu vlády Tárika Azíze. Kromě Powella má být přítomno 11 ministrů zahraničí a jeden náměstek. Powell bude moci hovořit neomezeně dlouho, ostatní jen deset minut.

Magnetofonové nahrávky, které se Powell chystá použít, získaly tajné služby. Národní agentura pro bezpečnost monitoruje rozhovory iráckých představitelů od listopadu, kdy byly obnoveny zbrojní inspekce.

Podle zpravodajců je rozhodnutí nechat zveřejnit záznamy mimořádné, ale průkaznost materiálu má převýšit potenciální nebezpečí spojené se zveřejněním. "Držte si klobouk, máme to," citoval Newsweek jednoho agenta.

Konverzace z pásek naznačuje, že Iráčané před inspektory zbraně skrývají. Jsou slyšet věty: Odvezte to; Nehlašte jim to; Věříš tomu, že si toho nevšimli? citoval Newsweek z nahrávek.

Nejmenovaní američtí představitelé ale záznamy za rozhodující důkaz proti Iráku nepovažují. Někteří připustili, že Powell ve středu zveřejní určité nahrávky. Další americký činitel sdělil, že nahrávky dokazují snad jen to, že Irák soustavně podvádí.

Powell použije i satelitní fotografie
Powell by mohl předložit fotografie traktorů a přívěsů s neobvykle velkými větráky na střeše, které ukazují, že jde o pohyblivé laboratoře pro vývoj biologických zbraní, cituje list USA Today americké zpravodajskjé zdroje.

Další družicové snímky ukazují Iráčany, jak čistí před příjezdem inspektorů OSN za pomoci buldozerů místa, podezřelá, že tam byly zakázané zbraně.

Žádná konkrétní fotografie nebo důkaz ale zřejmě nepotvrdí tvrzení Bílého domu, že Irák porušuje své závazky. "Ukazujeme způsob jednání - neuvidíte obrázky hlavic," řekl vysoký nejmenovaný představitel administrativy.

"Jde v podstatě o tři věci. Je to skrývání zbraní, podvádění zbrojních inspektorů a vazby na teroristické skupiny" řekl vysoký americký představitel o Powellově prezentaci.

Sněmovna vyslechla část důkazů
Právě s důkazy týkajících se vazeb mezi Irákem a teroristickou sítí Al-Kajda seznámili americkou Sněmovnu reprezentantů ministři obrany Donald Rumsfeld a zahraničí Colin Powell.

"Ministři předložili řadu zcela nových informací. Hovořili i o vizuálních důkazech zbraní hromadného ničení v Iráku, ale ty neukázali," podotkl republikán Ray LaHood ze zpravodajského výboru sněmovny.

Další demokrat James Oberstar je ale skeptický. "Pokud je to vše, co mají, tak si myslím, že nepřesvědčí ostatní země o správnosti amerického postoje," poznamenal Oberstar.

"Mají konkrétní důkazy a obhájí veřejnosti svůj postoj. Vztah mezi Irákem a teroristickými sítěmi včetně Al-Kajdy je stále jasnější," míní demokratka Carolyn Maloneyová po setkání ministrů s členy dolní komory Kongresu.

Co pojí Usámu a Saddáma
Vypočítavého sekularistu Saddáma Husajna a náboženského radikála Usámu bin Ládina zcela jistě pojí nenávist vůči USA, ovšem jen málo dalších věcí. Přesto Washington načrtává scénář, v němž spojuje bin Ládinovy miliony s ukrytými iráckými chemickými a biologickými zbraněmi.

"Irák a Al-Kajda nemohou spolupracovat ideologicky ani logicky. Pro bin Ládina a jeho muže je Husajn vrahem stovek islámských radikálů," namítá bývalý velitel pákistánské zpravodajské služby generál Hamid Gul.

Pákistán patřil dlouho k ochráncům afghánských radikálů z Talibanu a o pohybu bin Ládina má velmi dobrý přehled. "Lidé z Al-Kajdy Husajnovi nikdy nezapomenou zákroky proti domácím soupeřům z řad šíitů nebo Kurdů," míní Gul.

Bush v projevu 'strašil' Američany
O možném napojení Iráku na teroristy hovořil v tradiční zprávě o stavu unie americký prezident George Bush. Vydává to za pádný důvod k zásahu proti Iráku.

"Představte si oněch devatenáct únosců (z 11. září 2001), tentokrát vyzbrojených Saddámem Husajnem. Stačila by jediná ampule, kanistr či bedna svržená na naši zem a zažili bychom hrůzu, jakou jsme ještě nepoznali," řekl Bush.

Místopředseda irácké vlády Tárik Azíz to považuje za nesmysl. "Ideologie i praxe Iráku a Al-Kajdy se velmi liší," vzkázal Azíz Bushovi. S konkrétními americkými důkazy se seznámí Rada bezpečnosti OSN ve středu, kdy je představí ministr zahraničí Colin Powell.

Odvádí Bílý dům pozornost?
Newyorský odborník na Blízký východ Warren Bass Bushovu vizi o spojenectví bin Ládina s Husajnem tak zcela nevylučuje. "Mají odlišný názor na roli náboženství ve vedení arabské společnosti, ale pojí je odpor k USA. Je hloupost vylučovat jejich spojenectví," řekl Bass.

"Prezident Bush démonizuje iráckého prezidenta zčásti i proto, aby odvedl pozornost od toho, že se nepodařilo neutralizovat síť Al-Kajda, která je mnohem vážnější hrozbou," komentoval možnost spojení Husajna a bin Ládina americký nezávislý kongresman Bernard Sanders.

Vazby mezi Al-Kajdou a Irákem jsou natolik nejasné, že se ani zpravodajští analytici nemohou shodnout. Podle nich jsou důkazy o přítomnosti teroristů v zemi, ale otázkou je, zda je Husajnův režim podporoval. "Rozhodně neudělali nic, aby se této společnosti zbavili," tvrdí analytici.

Bin Ládin nemá Husajna rád
Před útoky byly USA přesvědčeny, že bin Ládin z Afghánistánu odešel. O možnosti vydat se do Iráku však nikdy neuvažoval. "Nepovažuje Husajna za dobrého muslima. Islám Saddámovi na rozdíl od Usámy na srdci neleží," řekl jeden z bývalých velitelů Talibanu.

Husajnova strana Baas a její vedení patří mezi sekulární arabské vlády, které Al-Kajda nepodporuje. Bin Ládinova víra je založena na silně konzervativním vahhábismu, který uznává jen nejpůvodnější formu islámu. Kritizuje například kouření, pití alkoholu a striktně odděluje mužský a ženský svět.

Baasismus vznikl v 50. letech 20. století a opírá se o levicové představy o hospodářství, arabský nacionalismus a sekulární sociální politiku. Je však pravda, že po porážce ve válce v Perském zálivu se Husajn začal přimykat k náboženství.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video