Vojenská ostraha salutuje vozidlům projíždějícím kontrolním stanovištěm. V areálu je slyšet dusot pochodujících a zpívajících studentů. Na studia sem odcházejí synové těch nejmocnějších mužů Severní Koreje, včetně vysokých armádních činitelů.
"Nejvyšší veliteli Kim Čong-une, budeme tě bránit s nasazením vlastních životů," zpívají, když pochodují na snídani. "Patriotismus je tradice," vysvětluje dvacetiletý žák prvního ročníku. "Písněmi, které zpíváme za pochodu, vyjadřujeme díky našemu velkému vůdci," dodává.
Univerzitu navštěvuje 500 studentů, kteří přicházejí v elegantních černých oblecích, bílých košilích, rudých kravatách a černých čepicích se štítkem, v ruce aktovku. Všechny pečlivě vybral Kimův režim, aby získali západní vzdělání.
Univerzita si klade za cíl vybavit tyto mladé muže znalostmi, jimiž by pomohli při modernizaci zchudlé země a více ji otevřeli světu. Všechny lekce probíhají v angličtině a mnozí přednášející jsou Američané. To je pozoruhodné, protože KLDR se již desítky let izoluje od vnějšího světa a Spojené státy jsou nenáviděným nepřítelem.
"Samozřejmě, že jsme byli zpočátku nervózní, ale teď věříme, že řadoví Američané nejsou totéž, co americká vláda," říká jeden ze žáků. "Chceme navázat dobré vztahy se všemi zeměmi," dodává.
Studenti se seznamují s konceptem volného trhu
Zakladatelem a prezidentem univerzity je 78letý americký podnikatel korejského původu James Chin-Kyung Kim, který vyznává křesťanství. Severokorejské úřady ho požádaly, aby v zemi otevřel podobnou univerzitu, jakou předtím založil v severní Číně. Většinu z téměř 670 milionů korun potřebných na její zřízení získal od amerických a jihokorejských charitativních organizací.
"Děkuji severokorejské vládě, že mě přijala. Plně mi důvěřují a dali mi veškeré pravomoci k provozování této školy. Věřili byste tomu?" táže se Kim. Tato skutečnost je vpravdě těžko uvěřitelná vzhledem k tomu, že organizace pro lidská práva opakovaně popisují, jak jsou severokorejští občané praktikující křesťanství pronásledováni.
V každé třídě visí na čestném místě nad bílou tabulí portréty krutých severokorejských diktátorů. Přednášející Colin McCulloch zde pracuje zdarma. Někteří z dalších 40 učitelů jsou placeni křesťanskými charitativními organizacemi. McCulloch se do KLDR přestěhoval z Yorkshiru a učí budoucí severokorejskou elitu obchodu.
Rozdělí studenty do skupin a uloží jim, aby vytvořili imaginární vlastní firmy a odhadli zisky. V zemi, kde jsou dodávky veškerého zboží kontrolovány režimem, je koncept volného trhu pro studenty nový. "Jsem si jistý, že vůdci a vláda země chápou potřebu propojit zemi s vnějším světem," říká McCulloch. "V moderní době není možné zůstat zcela uzavřenou ekonomikou," dodává.
Michael Jackson? Neznáme
Prakticky úplná izolace od zbytku světa a léta propagandy jsou ale všudypřítomné. Studenti v hodině angličtiny se rozplývají nad severokorejskou dívčí hudební skupinou Moranbong Music Band, která je jedním z nejnovějších Kim Čong-unových nástrojů propagandy.
Při zmínce o Michalu Jacksonovi hledí však studenti bezvýrazně před sebe. "Zvedněte ruku, kdo slyšel zpívat Michaela Jacksona," vybídne je americká učitelka Erin Finková. Všechny ruce zůstanou dole.
Dalo by se předpokládat, že se studenti dozvědí o Michaelu Jacksonovi z internetu, který je na rozdíl od většiny Severní Koreje na univerzitě dostupný. V počítačové místnosti ale jedna ze zaměstnankyň univerzity veškerý přístup k internetu přísně cenzuruje. Zakázány jsou e-maily, sociální sítě i zahraniční zprávy.
"Klíčovou otázkou je, zda univerzita vychovává mladé Korejce, kteří s největší pravděpodobností změní zemi k lepšímu, nebo ty, kteří budou s největší pravděpodobností pokračovat v práci stávajícího režimu," uvažuje Greg Scarlatoiu z washingtonského Výboru pro lidská práva v KLDR.
Předseda britské parlamentní skupiny pro Severní Koreu a jeden ze sponzorů univerzity lord Alton doufá, že experiment zahájí zásadní změny a změní postoj nové generace. "Je potřeba někde začít. Toto je způsob, jak se v zemi angažovat a pokusit se zvrátit běh věcí," dodává.
