Unie se dohodla na zárukách pro Irsko, vyhnula se nové ratifikaci

Lídři EU se dohodli a odhlasovali záruky pro Irsko, kterými Dublin podmiňuje uspořádání nového referenda o Lisabonské smlouvě. Podle dohody nemusí smlouva o zárukách projít ratifikací v jednotlivých zemích, usnesla se sedmadvacítka. České předsednictví skončilo úspěšně, pochválil se Jan Fischer, který summit řídil.

Lídři EU pózují fotografům na summitu v Bruselu (18. června 2009) | foto: Reuters

V Bruselu skončil nejdůležitější summit českého předsednictví, kterým se řízení Unie pro Česko v podstatě uzavírá. Klíčovým problémem schůzky byla otázka záruk pro Iry před opakovaným referendem o Lisabonské smlouvě.

Zatímco o obsahu záruk nebylo sporu, politici hledali shodu nad otázkou, jakou právní sílu či formu by záruky měly mít. Irové požadovali právně vymahatelné záruky, aby mohli mít jistotu, že je Unie neoklame. Většina EU se ale takového řešení bála, protože právní záruky by musely projít novou ratifikací ve všech členských zemích. - čtěte více o zárukách pro Iry

Jednalo se hlavně mezi Velkou Británii, Irskem, Švédskem a Českou republikou. Kolem druhé hodiny odpoledne se lídři na zárukách dohodli a odhlasovali je, sdělil důvěryhodný diplomatický zdroj z českého předsednictví.

Fischer se pochválil: Byli jsme úspěšní

"České předsednictví vyjednalo text, který je přijatelný jak pro Irsko, tak pro všechny členské státy," oznámil premiér Jan Fischer na tiskové konferenci po skončení schůzky.

"Jedná se o vysvětlující text, kde se nemění ani čárka na Lisabonské smlouvě. Nepovede tedy k novému ratifikačnímu procesu," doplnil.

Záruky se týkají daní, neutrality a sociálních otázek. Podle Fischera neplatí jen pro Irsko, ale i pro další členské státy. "Věřím, že jsou dostatečně pevné, aby vyvrátily obavy irských občanů z přijetí Lisabonské smlouvy," uvedl premiér. 

co ještě přinesl summit

Unie se shodla na staronovém šéfovi komise Barrosovi

Do formy právně závazného protokolu, který požadovali Irové, se záruky promítnou až při příštím rozšíření Unie, kdy se jako přílepek stanou součástí přístupové smlouvy s Chorvatskem.

Podle kritiků takového postupu jde ale o znásilňování mezinárodního práva. Namítají, že Unie navíc nedodržuje vlastní právní předpisy, když se shodla, že nebude respektovat některá ustanovení Lisabonské smlouvy, například o počtu komisařů.

Sám Fischer, který summit řídil, se na tiskové konferenci pochválil, že české předsednictví zvládlo úspěšně všechny úkoly a našlo shodu nad tématy summitu. "Člověk nemusí být statistik, aby zjistil, že jsme byli úspěšní na sto procent," řekl.

Unie se bojí Klause

S postupem Unie ale nesouhlasí prezident Václav Klaus, podle kterého musí být dokument o garancích schválen parlamentem. Mezi premiérem Fischerem a prezidentem se proto před odjezdem na summit rozhořel spor o charakter dokumentu - Fischer tvrdil, že takového souhlasu parlamentu není potřeba. - více o sporu prezidenta s premiérem

Právě poslední prezidentovu výhradu kritizovali někteří zahraniční komentátoři. Podle Financial Times si prý prezident Klaus hledá záminku, aby nemusel Lisabonskou smlouvu podepsat, když ji Irové v druhém referendu schválí. List to dnes napsal v článku pod titulkem Český prezident zpožďuje Lisabonskou smlouvu.

Podle komentátora se Unie nejvíc obává toho, že Klaus bude odkládat podpis smlouvy tak dlouho, než v Británii euroskeptická konzervativní vláda nahradí labouristy a vypíše o "Lisabonu" referendum, ve kterém bude smlouva odmítnuta a navždy pohřbena.

K záměrům českého prezidenta se vrací na svém blogu i šéf bruselské kanceláře Financial Times Tony Barber. "Další pokus českého prezidenta, jak zlikvidovat Lisabonskou smlouvu? Jak jsme o tom jen mohli pochybovat?" píše Barber v příspěvku nazvaném Klaus ničitel. Podle něj "Klausova hra", tedy čekání na nástup vlády toryů v Británii, kteří by o Lisabonu uspořádali referendum, "už nevypadá jako tak bláznivá teorie".

Jaké jsou záruky pro Irsko

Výměnou za to, že Irové přistoupí k opětovnému referendu o Lisabonské smlouvě, ostrovní stát po Unii požaduje následující záruky:

- zachování pravidla jednoho komisaře z každého členského státu (dnešní pravidlo má podle Lisabonské smlouvy platit až do 1. listopadu 2014, Irové chtějí vlastního komisaře i po tomto datu). Tato dohoda se týká všech členských států, nejen Irska.

- zachování současného stavu, pokud jde o pravomoci Unie v oblasti zdanění (týká se všech členských států, nejen Irska)

- nedotknutelnost bezpečnostní i obranné politiky členských států a zachování tradiční irské politiky neutrality

- přednost ustanovení irské ústavy týkající se práva na život, vzdělání a rodiny

zdroj: PSP ČR