Před třemi měsíci Ljoša se svými přáteli vyvinuli 800gramovou protipěchotní bombu nazývanou Králík. Skupina využila 3D tiskárny, aby vytvořila plášť bomby, kterou naplnila trhavinou C4 a ocelovými šrapnely. Podle Ljoši jsou šrapnely schopné se prořezat dřevěnými prkny jako máslem.
Ljoša se svým týmem vyrobí okolo tisíce těchto bomb každý týden. Ukrajinský vojenský činitel, který působí jako armádní kontakt pro skupinu, by jich ale potřeboval každý den 1 500. Jiná skupina Druk Army uvádí, že jich vyrobila více než 30 tisíc za uplynulé čtyři měsíce a produkce se zvyšuje.
Podle listu The Economist tito amatérští tiskaři reagují na nedostatek továrně vyráběné munice. Ukrajinci ale mají k dispozici poměrně velké množství surových výbušnin, čehož využívají při výrobě improvizovaných zbraní.
Ukrajincům pomáhají i amatéři ze zahraničí. Podle Janise Ozolse z lotyšské pobočky skupiny 3D tiskařů Wild Bees na Ukrajinu od listopadu 2022 z Evropy přišlo 65 tisíc bombových plášťů. Ukrajinští pohraniční celníci nad tím přivírají oči, zboží klasifikují jako hračky či svícny.
Bomby dokážou zabíjet i 20 metrů daleko
Bomby určené k zabíjení pěchoty obsahují centrální válec, do něhož se vkládají výbušniny. Prostor kolem něj je vyplněn kovovými úlomky, které jsou po výbuchu bomby vymrštěny ven. Na počátku vývojáři bomb používali jako šrapnely hřebíky, teplo je ale při výbuchu částečně odpařilo, tak sáhli k větším kusům kovu. Nejlépe se osvědčila kuličková ložiska, která jsou ale drahá a je jich nedostatek.
„První válečné použití 3D tisku z betonu.“ Česká firma chce pomáhat Ukrajině |
Podle Djuka, ukrajinského vojáka bojujícího na Doněcku, dovedou pětikilogramové bomby zabít odkryté členy pěchoty 20 metrů od místa dopadu. „Vojenské drony na ruské vojáky pouští okolo 200 bomb odlišných typů a velikostí,“ uvádí Djuk.
Výrobci bomb se aktuálně snaží posunout vzdálenost zásahu nepřátelských vojáků šrapnely. K testování používají softwarové modely, aby určili, pod jakými úhly a jakého typu jsou kovové úlomky nejúčinnější a nejničivější.
Některé z bomb jsou údajně schopné i zničit obrněná vozidla, tvrdí ukrajinští operátoři vojenských dronů. Na střechu tanků, kde je tenčí pancíř, vrhají bomby o váze půl kilogramu.
V takovýchto zařízeních jsou do speciálně navrženého kuželovitého tvaru slisovány měď a hliník. Při výbuchu se kovy promění v tenký proud přehřáté plazmy, schopné si prorazit cestu pancířem. The Economist připomíná, že podobnou techniku používá řada komerčních protitankových zbraní.
Hlavní výhodou 3D tisku je, že je vytištěný materiál velmi levný. Navíc jej lze vyrobit v různých velikostech. Tiskaři upozorňují, že nevýhodou je velká různorodost komponentů komplikující logistiku. Snaží se tedy o standardizaci produkce, aby se těmto potížím co nejvíce vyhnuli.
Další využití 3D tiskáren
Česká firma vyrábějící 3D tiskárny Prusa Research se po vypuknutí války na Ukrajině rozhodla soustředit na lékařské a humanitární uplatnění tiskáren, protože v případě přímého vojenského využití se obávala vysokého rizika zneužití. Připouští ale, že existuje spousta modelů, které lze do jisté míry využít i méně mírumilovným způsobem, jako třeba součástky létajících dronů.
Ukrajinci rozvíjí flotilu dronů pro útoky v Rusku, chlubí se jimi na výstavách |
Ukrajinci používají 3D tiskárny i k dalším účelům. List The Washington Post v dubnu psal, že si kvůli nedostatku vyráběli munici na 3D tiskárnách v tajných laboratořích. Využívali přitom nevybuchlé ruské munice, které rozebrali a vytvořili nové, alternativní střelivo.
