„Milice na jihu republiky začaly stahovat dělostřelecké jednotky s kalibrem větším než 100 milimetrů,“ prohlásil Denis Pušilin, místopředseda parlamentu tzv. Doněcké lidové republiky a zároveň delegát povstalců na minských rozhovorech.
Novináři z místa potvrdili, že děla ráže 100 milimetrů ve čtvrtek začali stahovat separatisté i ukrajinská armáda. „Žádný konečný termín stanoven zatím nebyl. Postupujeme krok za krokem. My jsme stáhli, oni stáhli a tak dál,“ citovala agentura TASS doněcké povstalce. Vyklízení pozic podle ní potrvá několik dní.
Oblast stahování vojsk Pušilin blíže neupřesnil. Hlavní postavení na jihu Doněcké oblasti udržují povstalci na pobřeží Azovského moře, kde se při srpnové ofenzivě zastavili na dostřel od přístavu Mariupol.
Oddělení vojsk a stažení těžkých zbraní předpokládal minský protokol, který v rámci dohody o příměří dojednali vzbouřenci a zástupci ukrajinské armády počátkem září. Klid zbraní ale žádná ze stran fakticky nedodržovala, na papíře zůstal také závazek oddělení vojsk a z velké části i výměny zajatců.
Střílí se u Luhansku i Mariupolu
Novým pokusem oživit zářijové sliby byl úterní „den klidu“. Navzdory němu však za posledních 24 hodin v Donbasu došlo k 22 ozbrojeným incidentům, při kterých zahynuli tři ukrajinští vojáci. Dalších osm bylo zraněno. Oznámilo to v Kyjevě velení ukrajinské armády.
Podle zprávy ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany pálili v noci povstalci na pozice ukrajinské armády ze všech druhů zbraní. Hlavní útoky separatistů údajně směřovaly na armádní obranné posty u měst Luhansku a Debalceva. Střelba byla zaznamenána i u Mariupolu na březích Azovského moře.
Doněcká radnice ráno ohlásila klidnou noc, na město na rozdíl od minulých týdnů nedopadaly žádné dělostřelecké granáty. Ve městě funguje veřejná doprava i zásobování a ve čtyřech čtvrtích se dokončuje oprava poničených plynovodů.
Nové příměří vyhlásil Kyjev v úterý a separatisté se ke klidu zbraní připojili. Zastavení palby bylo ve středu prodlouženo, a přestože lokální přestřelky neustávají, bojová aktivita se podle představitelů obou bojujících stran znatelně snížila.
„Stáhněte vojáky, uzavřete hranice“
„Prosím vás, stáhněte vojska z mé země,“ apeloval během návštěvy Austrálie na Rusko ukrajinský prezident Petro Porošenko. „Prosím vás, uzavřete hranici. Slibuji, že pokud hranici uzavřete, tak se na Ukrajinu během jednoho, dvou, tří dní týdnů vrátí mír a stabilita. Je to velmi prosté,“ dodal na tiskové konferenci podle webu listu Ukrajinská pravda.
„Chci aby bylo jasné, že Ukrajina válčí nejen za svoji nezávislost a svoji územní celistvost. Bojujeme za svobodu, demokracii a mír,“ dodal Porošenko a zdůraznil že na straně Ukrajiny stojí „celý civilizovaný svět - Evropská unie, Austrálie, Kanada, USA i Japonsko“.
Abbott na tiskové konferenci oznámil, že Austrálie by mohla Ukrajině dodávat uhlí a uran, aby snížila její energetickou závislost na Moskvě. „Austrálie je energetickou supervelmocí a energetická bezpečnost je pro Ukrajinu velmi důležitá, především pokud vezmeme v úvahu její současnou zranitelnost ohledně dodávek,“ prohlásil Abbott.
Porošenko dal najevo, že Kyjev by měl o australské uhlí a uran zájem. „Probírali jsme možnost spolupráce v oblasti jaderné energie,“ řekl ukrajinský prezident. „Existuje možnost, že by Ukrajina nakupovala australský uran pro své jaderné elektrárny,“ dodal.
Rusko minulý měsíc utnulo dodávky svého uhlí na Ukrajinu, čímž zasadilo další ránu ukrajinským energetickým firmám, které už nyní kvůli konfliktu na východě země shánějí uhlí pro své elektrárny kde se dá. Tepelné elektrárny při tom pokrývají 40 procent ukrajinské spotřeby elektřiny.
Canberra a Moskva v roce 2007 podepsaly bilaterální dohodu o dodávkách uranu, Abbott ovšem po sestřelení malajsijského boeingu nad Donbasem obchod pozastavil. Austrálie sice nemá žádné vlastní jaderné elektrárny, paří však mezi největší exportéry uranu a je druhým největším vývozcem topného uhlí - hned po Indonésii.
„Někdo má ropu a plyn, my máme jídlo“
Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil programové prohlášení staronové vlády premiéra Arsenije Jaceňuka. V souladu s ústavou má nyní kabinet roční dobu hájení, kdy parlament nesmí hlasovat o jeho odvolání. Premiér v projevu označil za konečný cíl země členství v Evropské unii, součástí vládního programu je zrušení ukrajinské neutrality.
Premiér Jaceňuk v debatě o vládním programu prohlásil, že Ukrajina se zasazuje o svolání mezinárodní dárcovské konference, která by zemi „umožnila přežít“ a odvrátila hrozbu státního bankrotu. Po reformě zemědělského sektoru by se podle něj Ukrajina měla stát světovou mocností v produkci potravin.
„Někdo má ropu a plyn, my máme jídlo,“ řekl Jaceňuk poslancům. „Ukrajina by se po nezbytné zemědělské reformě měla stát vůdcem světového potravinářského trhu,“ konstatoval předseda budoucí koaliční vlády složené ze zástupců pěti proevropských stran.
