„Na 70 procent hrozí vojenský konflikt na Ukrajině a nejen tam. Tato informace je závažná a mám ji z německých zdrojů,“ nechal se v úterý slyšet slovenský premiér Robert Fico na fóru organizovaném Hospodárskými novinami. „Je třeba si uvědomit, že pokud se na Ukrajině něco stane, pokud tam vypukne válka, tak Slovensko bude velmi trpět,“ prohlásil slovenský premiér.
Krize na UkrajiněAKTIVISTKA: Zeman je obětí Putinovy propagandy VLÁDCI DONBASU: Elektrikář a Leninův obdivovatel POZOROVATELÉ: Volby v Donbasu hlídali maďarští fašisté SNAJPERKA: Ruka se mi nechvěje NOVINÁŘ: Hlavní problém je korupce MOTORKÁŘ: Český cestovatel projel Donbas BATALION AJDAR: Intelektuálové, kteří bojují z Ukrajinu |
Námitku z publika, že jen straší Slováky, smetl ze stolu s tím, že není důvod, proč by to měl dělat. „Není mi jasné, proč bychom měli lidem lhát. Dobře víme, že situace na Ukrajině je kritická. Víme, že se konflikt nepodařilo vyřešit, nálady jsou všelijaké. Pokud nedokážeme vyřešit problémy, tak to nemusí být jen sedmdesátiprocentní hrozba,“ varoval Fico podle HNonline.sk. „Svému zdroji věřím,“ ujistil.
V souvislosti s možným dalším vývojem na Ukrajině podotkl, že ho překvapil názorový posun německé kancléřky Angely Merkelové. „Vždy hledala řešení, ale teď se kategoricky staví proti Rusku,“ prohlásil slovenský premiér. Merkelová se v uplynulých týdnech skutečně na její způsoby nezvykle ostře opřela do ruského prezidenta Vladimira Putina kvůli postupu Moskvy vůči dění Ukrajině.
Na listopadovém summitu skupiny G20 v australském Brisbane s ním kvůli tomu jednala dlouhých šest hodin. O čem konkrétně, to zůstalo jen mezi nimi. Že však Putin německou kancléřku nejspíš nepotěšil, dávají tušit mimo jiné i její nedávná slova o tom, že Rusko zpochybňuje mír v Evropě (více o tom zde). „Nevím, proč najednou nejsilnější žena Evropy otočila a má takto jasný názor na Rusko,“ poznamenal k nedávným událostem slovenský premiér.
Unie trpí chorobou zvanou nesoulad názorů, prohlásil Fico
Fico dále řekl, že za zásadní problém považuje to, že o Ukrajinu soupeří dvě velmoci: Rusko a Spojené státy. Evropská unie je podle jeho slov v tomto ohledu druhořadá, a to i přesto, že právě ji nynější vyhrocení situace na východě nejvíce poškozuje. Sankce namířené vůči Moskvě podle slovenského premiéra nezměnily nic na chování ruského prezidenta. „Zdá se, že sankce nejvíce poškodily Evropu.“
Navzdory tomu Fico dodal, že Slovensko nehodlá jít v tomto ohledu proti Bruselu. To však není tak úplně pravda. Slovenský premiér se dlouhodobě staví proti dalšímu rozšiřování protiruských sankcí. Kriticky se k nim vyjadřuje prakticky od samého počátku a opakovaně je označil za kontraproduktivní, když podle něj absolutně nic nezměnily na chování Kremlu.
Odlišný názor zaznívá z Bratislavy z úst slovenského prezidenta Andreje Kisky. Ten se při nedávném setkání s ukrajinským protějškem Petrem Porošenkem a prezidenty zemí Visegrádské čtyřky a Německa nechal slyšet, že Brusel naopak musí využívat sankcí, aby zabránil porušování mezinárodního práva, jestliže selže dialog (podrobnosti najdete zde).
Svým způsobem to jen potvrzuje Ficova slova o tom, že Evropská unie trpí názorovou nejednotou, a to nejen na nejvyšší úrovni, ale i na rovině vnitrostátní politiky. „Unie dlouhodobě trpí chorobou, která se nazývá nesoulad názorů,“ prohlásil slovenský premiér v úterý před posluchači v Bratislavě. „Přál bych vám sedět na půdě Evropského parlamentu,“ řekl s odkazem na nejednoznačný postoj unijních států vůči Rusku a řešení ukrajinské krize.
Slovenský premiér se na úterním fóru dotkl také otázky možného budoucího členství Ukrajiny v EU a NATO. Podle Fica není východní soused Slovenska na takovýto krok připravený. Vstup do Unie podle jeho slov předpokládá splnění jistých podmínek a provedení reforem. A ty prý nemá Ukrajina šanci splnit dříve než za 15 až 20 let.
Jakékoli řešení, které z nynější vyhrocené situace povede, by nicméně mělo být podle slovenského premiéra založené na akceptování nezávislosti a územní celistvosti Ukrajiny. „Potřebujeme Ukrajinu, která bude schopná žít, kde lidé nebudou muset řešit vojenské otázky,“ zdůraznil. „Je přirozené, že chceme mít životaschopného souseda,“ dodal.
Putinovy kroky schvaluje 88 procent RusůPopularita ruského prezidenta Vladimira Putina od březnové anexe Krymu zůstává na historických maximech a dál láme rekordy. Na konci listopadu bylo s prací šéfa Kremlu spokojeno podle ruské státní sociologické společnosti VCIOM takřka 88 procent dotazovaných Rusů. Zdroj: ČTK |
Musíme s Ruskem komunikovat
Jedním dechem však přiznal, že Slovensko si nemůže dovolit zcela zanevřít na Moskvu. Země by totiž podle něj mohla přijít o nezanedbatelné zisky z tranzitu ruského plynu. Fico přitom argumentoval snahou zcela vyšachovat z tranzitu ruského plynu Ukrajinu a tím i Slovensko. „To by bylo pro Slovensko hodně špatné. Měli bychom odkud brát plyn, ale přišli bychom o zisky z tranzitu,“ varoval. „Musíme proto s Ruskem důkladně komunikovat,“ zdůraznil premiér.
Na dotaz z publika, nakolik on sám komunikuje přímo s ruským prezidentem Putinem, Fico odpověděl, že komunikuje, byť již ne tak jako dříve.
„Není žádným tajemstvím, že jsem tuto zemi (Rusko) několikrát navštívil, na úrovni předsedů vlád připravujeme cestu do Ruska. Jsou tu výrazné hospodářské problémy, které nemůžeme opomíjet,“ vysvětloval slovenský premiér. Připustil, že vztahy s šéfem Kremlu do jisté míry v poslední době ochladly. „Moje vztahy s Putinem jsou standardní, ale nejsou takové jako předtím,“ přiznal.
