Služby Zajikovy dílny, kde pracují tři až čtyři zaměstnanci, jsou pro jednotky ukrajinské teritoriální obrany bojující proti ruské invazi zdarma. Zajika dokonce začal nakupovat staré zničené automobily, které přetavuje na provizorní pancéřovaná vozidla.
„Na začátku invaze ve městě už nebyla žádná policie a málo příslušníků armády,“ říká dvaatřicetiletý Zajka ve svém ateliéru v Sumách, které mají 260 tisíc obyvatel a nacházejí se pouhých 25 kilometrů od ruské hranice.
 |
„Měli jsme tu proto hlavně teritoriální obranu. Byli to naši spoluobčané, kteří si vzali zbraně a zabránili nepříteli ve vpádu do města. Se zbraněmi to neumím, takže jsem jim pomohl tím, co dělám nejlíp,“ uvádí otec šestiletého chlapce a čtyřměsíční holčičky.
Sumy, město vystavěné v polovině 17. století kozáky, muselo o své přežití bojovat už od únorového začátku ruské agrese proti Ukrajině. Rusové ho málem dobyli, obyvatelé ale rychle odpověděli a šest týdnů proti okupantům bojovali v ulicích.
Nové uniformy pro Ukrajinky. Doteď musely nosit pánské. Včetně prádla |
Sumy přesto zůstaly v obležení a denně je zasahuje ruské ostřelování. Přerušeno je železniční a autobusové spojení, mosty a silnice jsou rozdrceny na padrť. Místní obyvatelé jsou uvěznění a nebezpečně se jim tenčí zásoby jídla a vody.
Při opakovaných pokusech Ruska dostat město pod kontrolu Sumy celé léto čelily vzdušným úderům.
Z běžných aut bojové obrněnce
Zajika, který se kovářskému řemeslu naučil od otce, provozuje svou dílnu sedm let. Před válkou plánoval otevření druhé dílny a za 25 tisíc euro (616 tisíc korun) nakoupil suroviny. Veškeré zásoby ale vypotřeboval během prvního měsíce války, kdy se na něj teritoriální obrana obrátila se žádostí o pomoc.
Kovář od té doby vyrobil přes 500 kamínek, která nevyužívají jen obránci, ale také lidé v krytech a nedalekých městech a vesnicích, kde bombardování narušilo dodávky plynu.
Nedají nám nic. Ruští vojáci mířící na Ukrajinu si musí vybavení koupit sami |
Lidé Zajikovi také nosí suroviny, které najdou a které se dají použít v zákopech nebo v krytech. Řemeslník si vzpomíná na „dárce-vlastence“, který ve sněhu ušel šest kilometrů s hromadou elektrod vážících 20 kilogramů. Jiní lidé otevřeli na Instagramu peněžní sbírku, díky které mohl pořídit automobil Suzuki XL7 a proměnit ho ve vojenský vůz pro dobrovolnické jednotky.
„Zabezpečili jsme podvozek a motor, zpevnili jsme přední nárazník a chladič a kufr a na okna jsme připevnili kovové pletivo,“ vypočítává Zajika. „Pro vozy s pohonem obou náprav máme také kovovou konstrukci, na kterou se dá upevnit kulomet,“ dodává. Kovář dosud proměnil deset aut značek Ford, Dodge, Mitsubishi a Suzuki, která nyní jezdí na frontové linii.
„Nemám v úmyslu s tím přestat. Brzy přijde zima, takže předpokládám, že budeme muset vyrobit další kamna,“ říká Zajika. „A co se týče aut, pokud se chlapi vrátí žádat o pomoc, vyhovíme jim,“ dodává.
Jiní dobrovolníci pomáhají třeba tak, že pletou maskovací sítě pro armádu:
