Podle kapitána Filippa Mariniho z italské pobřežní stráže záchranná operace nadále pokračuje i ve středu ve večerních hodinách a na místě zasahuje celkem sedm lodí. „Loď se převrhla velmi rychle,“ uvedl Melissa Flemingová, mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Loď se podle všeho ocitla v potížích na rozbouřeném moři, a proto vyslala nouzový signál. Když k ní dorazilo jako první plavidlo, většina uprchlíků se údajně nahrnula k jedné straně a chatrná dřevěná loď se převrátila.
Uprchlická krizeCHAOS: Evropa nezvládá plnit vlastní pravidla ŽENY: Na kamiony v Calais naskakují i těhotné BĚLÁ: Proč se bouří uprchlíci v českém táboře? PSYCHOLOG: Za strach z uprchlíků může i komunismus DŽUNGLE: Tábor se postupně mění v městečko VERBEŽ A SVOLOČ: Jak Češi diskutují o migrantech NIGER: Z pašeráků lidí jsou boháči PERSKÝ ZÁLIV: Šejkové uprchlíky nechtějí, peníze posílají PRŮZKUM: Tři Češi proti na jednoho pro KOMENTÁŘ: Proč se bojíme uprchlíků? DOHODA: Evropa si rozdělí 40 tisíc uprchlíků REPORTÁŽ: Calais je pro někoho peklo, pro jiné ráj |
Agentura ANSA upřesnila, že neštěstí se odehrálo asi 25 kilometrů od libyjských břehů. Mezi prvními připluly nešťastníkům na pomoc loď irského námořnictva Le Niamh a loď provozovaná organizací Lékaři bez hranic.
Irští armádní činitelé podle agentury AP uvedli, že na palubě převrhlého rybářského člunu bylo odhadem na 600 lidí. Přeživší pak hovoří o 400 až 600 lidech. Záchranná akce je v plném běhu. Ve vodě prý bylo vidět odhadem 150 lidí, jimž italský vrtulník spouštěl na hladinu záchranné čluny.
Cestou do Evropy letos utonuly už dva tisíce migrantů
Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) v úterý oznámila, že od začátku letošního roku zahynuly ve vlnách Středozemního moře už dva tisíce migrantů. Cestu do Evropy tedy zaplatilo životem více lidí než ve stejném období roku 2014. Do konce června loni podle organiazce zemřelo 1 607 migrantů, za celý rok zaznamenala obětí 3 279.
Během posledních šesti měsíců na moři zachráněno okolo 188 tisíc osob. Ke konci tohoto týdne by se toto číslo mohlo vyšplhat až na 200 tisíc. Většina běženců, často cestujících na chatrných lodích, se dostala buď do Itálie (97 tisíc) nebo do Řecka (90 tisíc).
Nejtragičtější lodní neštěstí se ve Středozemním moři odehrálo v polovině letošního dubna. Pouhé čtyři dny po sobě tehdy ztroskotaly dvě lodi. Čtyři stovky uprchlíků zahynuly 15. dubna krátce po začátku plavby u libyjských břehů, další stovky lidí pak utonuly nedaleko ostrova Lampedusa (více se dočtete zde).
Evropská komise přišla několik dní po tragédii s návrhem na zavedení kvót, podle kterých by si členské země mezi sebe rozdělily desítky tisíc žadatelů o azyl. Unie tak měla odlehčit Itálii a Řecku. Ti se podle platných evropských regulí mají starat o všechny běžence, kteří k nim doplují. Kvóty nakonec neprošly, Evropa si však asi 40 tisíc migrantů dobrovolně rozdělí (více se dočtete zde).
Větší uprchlická vlna je patrná od takzvaného „arabského jara“ před více než čtyřmi lety, kdy se v severní Africe zhroutilo několik režimů. Znovu nabyla na síle zejména kvůli protahující se občanské válce v Sýrii a neutěšeným poměrům v autoritářské Eritreji. Uprchlíci ale pocházejí i z Afghánistánu, Nigérie či Súdánu.
Hlavní trasy migrantů do Evropy
