Severní předměstí Saint-Denis ztělesňuje proces, kterým se z národnostně homogenní Francie stala multikulturní země.
Z typicky francouzského městečka, které proslavila gotická bazilika střežící ostatky králů, se v posledních desetiletích stala imigrantská čtvrť, kde indičtí přistěhovalci na betonovém plácku před vstupem do metra hrají něco tak nefrancouzského, jako je kriket.
Imigranti spojují své naděje s levicí
"Sarkovi jde jen o moc. Kopíruje Le Pena, aby od bílých Francouzů dostal co nejvíc hlasů," říká Tounkara Moussan, původem ze západoafrického Pobřeží slonoviny.
Rasismus je podle něho u Francouzů zakořeněn. "Každý imigrant ho pocítí, když hledá práci," tvrdí pětadvacetiletý topenář s dredy. "Budu volit Ségolene. Ta nám přistěhovalcům pomůže s prací, bydlením, s diskriminací," dodává přesvědčeně.
Jak konkrétně to kandidátka socialistů zařídí, nemá ovšem tušení. "Je potřeba do imigrantských čtvrtí více investovat, udělat více projektů, které dávají lidem práci. Třeba jako tady ten stadion," chválí Cédric Labeau moderní fotbalový chrám, na kterém Francie v roce 1998 vyhrála mistrovství světa.
A kterého politika tento nezaměstnaný třicátník z karibského ostrova Martinik pověří svým hlasem, aby se do realizace podobných nápadů pustil? "Volit nepůjdu, nemá to cenu. Všichni jsou stejní," říká odevzdaně.
Mnozí pobývají v zemi nelegálně
Někteří by rádi do volebních místností šli, ale nemohou. Nemají francouzské občanství, často pobývají ve Francii nelegálně.
"Kdyby volit mohli, přibylo by levici bezpracně mnoho hlasů," říká zhruba třicetiletý podnikatel Saber Maslah, který má své rodové kořeny v Tunisku. "Já vždy hlasoval pro socialisty, ale nyní váhám. Royalová mě zklamala: zdá se mi, že nemá na to, aby byla prezidentkou," vysvětluje svoji nerozhodnost rozpačitým vystupováním socialistky během kampaně.
A další důvod, který mluví proti Royalové, je fakt, že se narodila jako žena. Mnohý muslim by těžko akceptoval, že by mu měla vládnout dáma. Přesto na předměstích, kde jsou lidé poprvé odhodláni jít masově k volbám, může levice očekávat výrazně nadprůměrný výsledek.
Ale s preferencemi přistěhovalců pro Socialistickou stranu ještě může řádně zažonglovat centrista Francois Bayrou. "Lidé o něm hodně uvažují. Kdyby si ale socialisté vybrali pořádného kandidáta, nebylo by co řešit," říká rázně Maslah.
Málokdo přizná, že volí Sarkozyho
Najít v pařížské přistěhovalecké komunitě někoho, kdo se přizná, že bude volit Sarkozyho, se zdá nemožné. Časopis Le Point tři takové výjimky objevil.
Mladíci souhlasili s rozhovorem pod podmínkou zachování anonymity. Bojí se odvety ze strany svých vrstevníků, na které jméno kandidáta pravice od dob, kdy protestující omladinu z předměstí nazval lůzou, působí jako červené tričko na býka.
"Jednou jsem před kámoši řekl, že se mi Sarkozy zdá čestný a odvážný. Vrhli se na mě, a tak jsem musel říct, že jsem si dělal legraci," vyprávěl týdeníku jeden z nich o své osobní zkušenosti se svobodou názorů na předměstí.
Většina obyvatel dosavadního ministra vnitra, kterého považují za Le Penovu kopii v bleděmodrém, upřímně nesnáší. Pobouření vyvolal jeho nedávný návrh, podle kterého hodlá zřídit ministerstvo pro imigraci a národní identitu.
Kritici tvrdí, že připomíná politiku kolaborantského vichistického režimu vůči Židům. Maslah varuje: "Myslím si, že Sarko nakonec vyhraje a vyprovokuje další nepokoje. Bojím se, že mnohem horší, než byly ty na podzim 2005."
