Policejní akce nařízená istanbulskou prokuraturou proběhla v celkem devíti tureckých provinciích, kde bylo dosud zatčeno 60 lidí z 89, na něž má policie v rukou zatykače. Nezávisle na tom vydala prokuratura v Ankaře zatykače na dalších 13 vysokých důstojníků, z nichž tři jsou dosud v aktivní službě.
Všichni jsou podezřelí z vazeb na skupinu, kterou režim prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana nazývá teroristická organizace Fethullaha Gülena (FETÖ). Turecko na tohoto islámského duchovního žijícího dlouhodobě v USA vydalo zatykač a požaduje jeho vydání.
Gülenovo hnutí je činné v Turecku i v dalších zemích, kde založilo školy, zdravotnické a finanční instituce či média. Ty turecké ale v posledních letech stát většinou zrušil či převzal jejich správu.
Pronásledování Gülenových příznivců vláda zintenzivnila po pokusu armády o puč z července 2016. Od té doby se čistky ve státní správě dotkly na 160.000 lidí, včetně soudců, policistů či učitelů, několik tisíc se jich podle tureckých médií do práce posléze mohlo vrátit. Na 50.000 lidí ale také skončilo za mřížemi. Ve vězení je nyní v Turecku i přibližně 150 novinářů.
Západní spojenci Turecka tvrdý přístup tureckých úřadů kritizují s tím, že se Erdogan snaží využít puč jako záminku pro potlačení opozice.
