Erdogan ve svém projevu také po „bílých Turcích“, což je přezdívka pro městské, vzdělané a prozápadně smýšlející obyvatelstvo, žádal, aby měli pod kontrolou své domácí mazlíčky. „Bílí Turci, převezměte zodpovědnost za svá zvířata,“ hřímal. „Tito psi jsou psi bohatých,“ dodal prezident.
Poslední větou odkazoval na incident z 22. prosince, při němž pár pitbulů v jihotureckém Gaziantepu napadl a vážně zranil čtyřletou dívku. Psi podle lokálních médií nebyli toulaví a o socioekonomickém statusu jejich majitele nepadlo ani slovo. Gaziantep je navíc znám spíše jako bašta konzervativních Erdoganových příznivců než „bílých Turků“.
„Považuji za důležité odstranit toulavá zvířata z ulic a přesunout je do čistého a bezpečného prostředí,“ upřesnil později Erdogan svou vizi na Twitteru. „Žádám všechny obce o urychlené podniknutí kroků k zajištění bezpečnosti našich občanů a ochrany životů,“ dodal prezident.
Vyhlásil jste hon na čarodějnice, zlobí se lidé
Mnozí Turci ale na jeho slova reagovali podrážděně a jali se toulavá zvířata, která se v zemi běžně potulují po náměstích, parcích i ulicích, na sociálních sítích bránit. Rovněž hojně upozorňovali na neadekvátní stav útulků pro zvířata. Zakrítko se toulavá zvířata stala na tureckých sociálních sítích vůbec nejoblíbenějším hashtagem.
„Nemohou mluvit. Nekradou. Chtějí jen jídlo a náklonnost. Toto si nezaslouží,“ napsal jeden z uživatelů. „Této kočce nosím mléko, neměla by skončit v útulku,“ napsala další uživatelka a přidala snímek. Také další lidé pak sdíleli videa a fotografie toulavých zvířat ze svého okolí.
„Prezident vyhlásil hon na čarodějnice,“ zlobí se jeden z uživatelů:
Spor ohledně toulavých psů podle The Independentu vychází z politického rozdělení země. Zatímco zbožná základna Erdoganových stoupenců má tendenci je v souladu s některými islámskými učeními považovat za nečisté, prezidentovým sekulárním odpůrcům nevadí.
Erdoganův přední vyzývatel, istanbulský starosta Ekrem Imamoglu, udělal v říjnu mediální hvězdu z toulavého psa jménem Boji, jenž často polehává v dopravních prostředcích a nechává se od cestujících drbat.
Netrvalo dlouho a účty na sociálních sítích napojené na proerdoganovské aktivisty začaly sdílet fotografie psích exkrementů v istanbulské tramvaji s dovětkem, že za nepořádkem stojí právě Boji. Následně však vyplul na povrch záznam z bezpečnostní kamery, jenž zachytil neznámého muže, kterak exkrement na podlahu dopravního prostředku aranžuje.
Analytici se shodují, že Turecko je politicky stále více rozdělené. Nejnovější průzkumy veřejného mínění naznačují, že prezident, jeho Strana rozvoje a spravedlnosti a její koaliční partner v příštích volbách, plánovaných na rok 2023, zřejmě prohrají s Imamogluem či starostou Ankary Mansurem Yavasem.
Turecko kromě toho čelí nejvážnější ekonomické krizi za dvě desetiletí, kdy měna padá na rekordní minima a inflace přesahuje pětadvacet procent. Někteří kritici proto prezidenta obvinili, že tažení proti pouličním psům používá k odvrácení pozornosti od dalších problémů.
Napříč Tureckem již započal odchyt pouličních zvířat:
Útulky jsou špinavé koncetráky, líčí aktivistka
Podle aktivistky za práva zvířat a veterinární techničky z Istanbulu Mine Vuralové se ale Turci o zvířata na ulici starají bez ohledu na politickou příslušnost. Staví pro ně útočiště a krmí je. Mnoho psů má také na uchu značku, že dostali očkování, za které nejčastěji vděčí některé z organizací, jež zvířatům v nouzi pomáhají. Jen v Istanbulu žije podle listu The Washington Post na 400 tisíc toulavých psů a koček.
Ať mi radši Alláh zláme obě ruce. Chudnoucí Turci se odvracejí od Erdogana |
I provládní turecká média s oblibou informují o občanech pomáhajících toulavým psům. Proerdoganovský deník Yeni Safak například v listopadu zveřejnil příběh muže, jenž zachránil štěně sražené autem. Poté, co prezident označil vlastnictví psa za symbol kulturní identity, ale provládní média následovala jeho příklad a volají po odstranění toulavých psů z ulic.
Ministerstvo životního prostředí pak v pondělí nařídilo 81 městským samosprávám země shromáždit toulavé psy a umístit je do útulků. Podle mnohých se to ale rovná rozsudku smrti. „Některá zařízení dodržují standardy, ale obecně jsou útulky pro zvířata v Turecku traumatické tábory smrti, kde je zima a špína,“ uzavírá Vuralová.