Turecké ženy v roce 2012 protestovaly proti plošnému zákazu potratů.

Turecké ženy v roce 2012 protestovaly proti plošnému zákazu potratů. | foto: Profimedia.cz

Jít na potrat v Turecku je těžké. Musí se nás rodit víc, hřímá Erdogan

  • 70
Ačkoli je umělé přerušení těhotenství v Turecko legální a jeho podmínky jsou pevně dané zákonem, veřejné nemocnice tento zákrok ženám stále častěji odpírají. Jedním z důvodů je „prorodinná“ politika prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Ženy se proto obracejí na pochybné kliniky, kde jim jde mnohdy o život.

„Myslela jsem si, že půjdu do nemocnice, místo toho mě zavedli do bytu ve druhém patře činžáku. Otevřel mi muž s cigaretou v ruce. Uvnitř byl obývák a kuchyň, jako ordinace sloužila koupelna vedle ložnice. Operační stůl byl špinavý a zalitý krví,“ popisuje Gul místo v istanbulské čtvrti Alibeykoy, kam se vypravila kvůli přerušení těhotenství.

A není to ojedinělý případ. Tato improvizovaná ordinace je jen jednou z mnoha nelegálních klinik v Turecku, které se zabývají prováděním potratů a nejčastěji se nachází právě v přestavěných bytech. Ačkoli je umělé ukončení těhotenství v Turecku legální, ženy se musí kvůli jeho provedení stále častěji obracet na soukromá zařízení.  

Podle turecké legislativy je možné na žádost provést potrat až do desátého týdne těhotenství, pokud to vážně neohrožuje život matky. Ve výjimečných případech mohou lékaři ukončit těhotenství až do dvacátého týdne. Ve skutečnosti je však situace odlišná a nemocnice se podle stanice Deutsche Welle potratům brání. „Prostě to neděláme,“ zněla nejčastější odpověď.

Také zdravotní sestra Nursen, která v oboru pracuje třicet let, si v posledních letech všimla zásadních změn.

„Ve veřejných nemocnicích se provádí stále méně potratů. Lékaři ho ženám slíbí, potom jim ale dají termín o několik týdnů později, kdy už ho není možné provést. Nemocnice poskytující potraty jsou pod tlakem. Hrozí jim přísnější kontroly a utažení rozpočtu,“ popisuje Nursen.

V Turecku přibývá ateistů, může za to Erdoganův zpátečnický islám

To potvrzuje i další zdravotní sestra, podle které posílají lékaři ženy z veřejných nemocnic kvůli potratům rovnou na soukromé kliniky. „Ženy nemají šanci. Jen za předpokladu, že mají v nemocnici známého,“ popisuje ošetřovatelka pod podmínkou anonymity.

Podle studie istanbulské Univerzity Kadir Has odmítají veřejné nemocnice provádění potratů na žádost těhotné ženy v 53 z 81 tureckých provincií. V regionech poblíž Středozemního a Černého moře dokonce ukončení těhotenství není ve veřejných zařízeních vůbec povoleno. V celé zemi umožňuje potrat na žádost ženy pouze 7,8 procent z 431 nemocnic, naopak 11,8 procent je otevřeně odmítá.

Potraty jsou cenově nedostupné, mají na ně jen bohatí

Překážkou není jen neochota, ale také cenová dostupnost lékařského zákroku. Pokud se žena objedná na soukromou kliniku, zaplatí za ukončení těhotenství do šestého týdne 900 tureckých lir (asi 4 000 korun), každý týden navíc vyjde na dalších sto lir. Pokud by však žena chtěla potrat po desátém týdnu, musí si připravit 1600 lir (7 000 korun), což rozhodně není v Turecku malá částka.

Podle Sule Dursunové z turecké Nadace pro zdraví a plánování rodiny jsou tato omezení politicky motivovaná. „Za tímto nepsaným zákazem je panika, protože turecká populace dál neroste,“ popisuje Dursunová. V roce 2008 tehdejší premiér a současný turecký prezident Erdogan prohlásil, že každá žena by měla mít alespoň tři děti.

Podle listu Hurryet má Turecko v současnosti 82 milionů obyvatel a jen za loňský rok se tu narodilo téměř milion dvě stě tisíc dětí. Místní úřady počítají s tím, že turecká populace překročí do roku 2040 hranici sta milionů lidí. 

V současné době už se Erdogan netají tím, že považuje potrat za vraždu a jedním z jeho dlouhodobých cílů je právě zrychlení růstu počtu obyvatel. V roce 2012 se snažil neúspěšně prosadit plošný zákaz potratů. Aby toho nebylo málo, Erdogan pak nesouhlasí také s prováděním císařských řezů. Pro jejich zákaz se však k žádným legislativním krokům zatím neodhodlal.

Potraty ostře kritizuje i papež František:

10. října 2018


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video