Potvrdil to mluvčí finského předsednictví EU Mikko Norros. Ankara prý svůj záměr sdělila finskému ministerstvu zahraničí.
Sami Turci se zatím tváří poněkud tajemně. Mluvčí tamního ministerstva zahraničí Murat Ozcelik prohlásil, že diskuse o problému pokračuje, ale odmítl sdělit jakékoliv detaily. "V tuto chvíli není nic, co bychom měli sdílet s novináři," řekl.
Jiný zdroj z jeho úřadu později prozradil agentuře Reuters, že jde o dvoustranný obchod. "Budeme žádat, aby byl otevřen stejný počet letišť a přístavů na obou stranách," řekl zdroj pod podmínkou anonymity.
Myslel tím otevření přístavu a letiště i v turecké části Kypru, čímž by se tato separatistická oblast vymanila z mezinárodní izolace.
Evropská pětadvacítka má společný postoj k Turecku zaujmout 11. prosince. Když se teď ledy hnuly, Unie přehodnotí navržené zpomalení přístupových rozhovorů s Ankarou, uvedla finská státní televize YLE s odvoláním na bruselské diplomaty.
"Pokud Turecko svůj plán potvrdí, bude to znamenat důležitý krok ke splnění slibů, které Ankara dala Evropské unii," řekl šéf Evropské komise José Barroso. Bruselská exekutiva nicméně stále žádá, aby Turci své záměry objasnili.
Řecká část Kypru označila turecký krok za výsměch. "Jde o promyšlený pokus Ankary udělat dojem. Postrádá jakýkoliv obsah. Je to výsměch Evropské unii," prohlásil ministra zahraničí Jorjos Lillikas.
Citlivá otázka
Kyperská otázka zasekla klín mezi Ankaru a evropskou pětadvacítku. Otevření přístavů a letišť pro Kypr je jednou ze základních podmínek vstupu muslimské země do EU.
Jenže pro Turky je kyperská otázka nadmíru citlivá. Ostrov je už přes třicet let rozdělený na řeckou a tureckou část. Řecká předloni v květnu vstoupila do EU, kdežto turecká zůstává mezinárodně neuznaná. Ankara však své přístavy a letiště otevřít musí, protože se k tomu zavázala podpisem celního protokolu.
Finové, kteří do konce roku Unii předsedají, se počátkem minulého týdne snažili obě strany přesvědčit, aby ustoupily. Nepodařilo se, a tak Evropská komise zareagovala pozastavením rozhovorů v osmi z celkových pětatřiceti kapitol. - více zde
Jde o osm témat, která se dotýkají vztahu mezi Tureckem a Kyprem - kapitoly o volném pohybu zboží, služeb a kapitálu, o rybolovu, zemědělství, dopravě, celní unii a vnějším obchodu.
