Tisíce otrávených Britů, povodně v Praze. I to dokážou islandské sopky

Islandské sopky už v minulosti několikrát výrazně zasáhly do života na evropském kontinentu. Při erupci vulkánu Laki 8. června 1783 zahynula jen na Islandu čtvrtina obyvatel a další desetitisíce v Evropě. Exploze zapříčinila jednu z největších klimatických katastrof minulého tisíciletí.

Sopka na jihu Islandu byla aktivní osm měsíců (až do února 1784), během kterých se uvolnilo na 15 km³ lávy a na 500 milionů tun sopečných plynů, převážně v podobě sloučenin síry.

Během následujících několika let zažila velká část severní polokoule znatelné ochlazení, což vedlo k neúrodě a propuknutí hladomoru na Islandu, ale také ve velké části Evropy. Jejím důsledkem byly pravděpodobně i povodně v Praze v roce 1784.

Léto v roce 1783 bylo na spoustě míst nejchladnější za posledních 500 let, celkové průměrné teploty klesly o 1,3 stupně a nižší teploty vydržely i další tři roky. V létě panovala velká vedra, zimy byly studenější a úrodu často ničilo krupobití.

V Británii bylo známé "písečné léto", nazývané tak pro množství spadu v podobě sopečného prachu. Podle nedávné studie expertů z Cambridgské univerzity zemřelo tehdy přes 20 tisíc Britů v důsledků inhalace jedovatých plynů.

Erupce Laki se též často spojuje s francouzskou revolucí z roku 1789, která byla vyvolána částečně i nedostatkem potravy pro obyvatele, což právě způsobila změna počasí vyvolaná erupcí.

Po explozi na Islandu kromě asi čtvrtiny populace zemřelo na různé nemoci na 80 procent ovcí a 50 procent skotu a koní. Dánská vláda, která tehdy ostrov spravovala, dokonce zvažovala přesídlení celého zbytku (40 tisíc lidí) populace ostrova mimo Island. Erupce na ostrově způsobila hladomor v roce 1783 a 1786.

Asi týden po výbuchu dosáhl sopečný popel do střední Evropy, koncem června 1783 se mračno rozkládalo již nad celou Evropou. Dobový tisk popisoval slunce při východu a západu jako krvavě červený disk a bylo možné jej i v poledne pozorovat nechráněným okem. Později se mrak sopečného popela rozšířil i do Ruska a nad Čínu.

Následky exploze byly patrné i mimo Evropu. Podle odborníků je s explozí Laki, následným ochlazením a nedostatkem dešťů spojován hladomor a sucho v Egyptě či Indii a neúroda rýže v Japonsku. V severní Americe byla zima roku 1784 nejdelší a nejstudenější zimou, která byla kdy zaznamenána. Řeka Mississippi například zamrzla v New Orleans a ve vodách Mexického zálivu se vyskytovaly ledové kry.