Think-tank Quilliam se v rámci boje s terorismem zaměřuje primárně na islamismus. Není to náhoda - v roce 2007 ho založili tři bývalí členové islamistické skupiny Hizb ut-Tahrír. Nyní se snaží upozorňovat na radikalizaci či extremismus a podporují šíření demokracie a lidských práv na Blízkém východě. Na Západě zase poukazují na to, že islamismus není to stejné jako islám.
Právě na islamismus, respektive na pět islamistických a fundamentalistických skupin se Quilliam ve své aktuální zprávě zaměřil. Zkoumal organizace aš-Šabáb, Boko Haram, Taliban, al-Káida a Islámský stát a jejich systém verbování nových lidí.
„Extremistické skupiny cílí na dočasnou zranitelnost a nedostatek základních potřeb lidí prchajících z míst konfliktů. Radikalizaci mohou podpořit i útrapy během cesty. Špatné zacházení a vyčerpání může vést k odcizení a frustraci,“ píší autoři zprávy Haras Rafiq a Nikita Maliková.
Think-tank ve zprávě identifikoval deset rizikových „hotspotů“, kde jsou uprchlíci a zejména mladí běženci nejzranitelnější a hrozí největší riziko jejich vstupu do řad extremistů. Jedním z takových míst je severní pobřeží Afriky, kde IS nabízí potenciálním rekrutům až tisíc dolarů (přibližně 25 tisíc korun).
Ženy v černém a zákaz filmů. O co jde milicím Šabáb v Africkém rohu? |
Jiným rizikovým místem je jiholibyjské město al-Katrun. Odhaduje se, že se v okolním regionu pohybuje asi 4 - 6 tisíc bojovníků Islámského státu. Ti jsou ochotni převést migranty až k pobřeží Středozemního moře zadarmo, pokud jim ovšem slíbí oddanost. Lidé, kteří prchají před konflikty či hledají lepší život, se tak mohou vyhnout poplatku pašerákům, který může činit až 560 dolarů (přes 14 tisíc korun).
Verbování v uprchlických táborech
K přímému kontaktu mezi extremistickými skupinami a žadateli o azyl dochází i v uprchlických táborech. Islámský stát i Boko Haram se o verbování pokoušejí opět přes peníze. V táborech v Libanonu a Jordánsku například IS nabízel až 2 tisíce dolarů (tedy něco málo přes 50 tisíc korun). Jako platidlo může ovšem sloužit i jídlo, které bylo ovšem předtím ukradeno jiným obyvatelům tábora.
Není migrant jako uprchlíkPodle dat z prosince 2015 bylo po celém světě přibližně 21,3 milionu uprchlíků. Za posledních 20 let se jejich počet zdvojnásobil. Více než polovina z nich jsou děti a mladiství mladší 18 let. Dalších 34 milionů lidí bylo vnitřně vysídleno, stali se tedy uprchlíky ve své vlastní zemi. Úmluva o právním postavení uprchlíků z roku 1951 definuje uprchlíka či běžence jako člověka, který migruje z důvodu opodstatněné obavy z pronásledování pro rasovou, národnostní nebo náboženskou příslušnost, pro příslušnost k určité sociální skupině nebo proto, že zastává určité politické názory. |
V jordánských táborech neoperují pouze teroristické organizace, ale například i příslušníci Syrské svobodné armády (FSA), která bojuje proti režimu prezidenta Bašára Asada. Procházejí s tlampači uprchlickým táborem a nabízí možnost připojit se v bojích k nim. Podobným způsobem podle autorů zprávy verbuje protiasadovské bojovníky v táborech i Turecko.
Zda však naverbovaní extremisté míří s ostatními uprchlíky do Evropy není jasné. Na otázku iDNES.cz, jak poznat mezi uprchlíky radikála, odpověděla spoluautorka zprávy Nikita Maliková lakonicky: „Je to velmi obtížné.“ Podle ní je nutné zavést mechanismus SRE (Ochrana a odolnost vůči extremismu) pro všechny organizace a instituce zabývající se uprchlíky.
Děti Islámského státu
Zdaleka nejzranitelnější skupinou jsou ovšem nezletilí a nezaopatření uprchlíci. „Těch je v EU 88 300,“ upřesnila pro iDNES.cz Maliková.
Jen v roce 2015 navíc „zmizelo“ více než 10 tisíc dětských uprchlíků. Je velmi pravděpodobné, že se jich zmocnily zločinecké gangy. Podle Europolu je navíc počet 10 tisíc pohřešovaných dětí spíše opatrný odhad (více jsme psali zde).
„Mladí uchazeči o azyl jsou vůči indoktrinaci zranitelnější, proto na ně extremistické skupiny cílí. A netýká se to jen chlapců, zaměřují se i na dívky,“ řekla Maliková britskému deníku The Guardian.
V Sýrii se kšeftuje s džihádisty, za útěk z chalífátu platí čtvrt milionu |
Jak uvedla Maliková pro iDNES.cz, IS je v porovnání například s Taliban v rekrutování mladých uprchlíků úspěšnější. Velmi dobře totiž využívá on-line média. Taliban naproti tomu pracuje spíše s indoktrinací ve výchově.
Islamisté také těží z nedostatečného vzdělání. Například jen v Libanonu je 500 tisíc mladých uprchlíků, kteří by měli navštěvovat školu. Polovina z nich ovšem vzdělávána není.
Radikalizace nezletilých migrantů může ovšem proběhnout i v cílové zemi. „Pokud neřešíme zranitelnost mladých uprchlíků a zároveň jejich integraci či přijetí nové národní identity, tak riziko radikalizace přetrvává a může hrozit i u další generace,“ sdělila Maliková.
