Afghánistán není energeticky soběstačný, 78 procent elektrické energie mu dodávají sousední země. Obvykle jim za to Kábul platí 20 až 25 milionů dolarů měsíčně. Kvůli nestabilní bezpečnostní situaci, kterou Tálibán po dobytí země sám vyvolal, se však teď jeho vládě nedaří od Afghánců vybírat poplatky za elektřinu.
„Nezaplatil jsem už dva měsíce,“ potvrzuje osmadvacetiletý prodavač Massúd, který v ulicích Kábulu prodává šťávu z granátových jablek. Jídlo zdražilo tolik, že mu na elektřinu nezbývají peníze. „Naše problémy narůstají každým dnem,“ říká.
Nedostali jsme výplaty, žehrají Afghánci. Tálibán se je snaží přimět pracovat |
Na štíru je Afghánistán s penězi i proto, že mu Západ v čele se Spojenými státy zmrazil obvyklé příjmy. Účty, nezaplacené právě od nástupu radikálů, tak neutěšeně rostou.
A vlády v Uzbekistánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Íránu se začínají zlobit. Především Tádžikové, kteří podporují bývalé vedení Afghánistánu, Tálibánu nic neodpustí. Tříměsíční splatnost už uplynula.
Pokud Tálibán nezaplatí dlužných 62 milionů dolarů, může se stát, že se Afghánci brzy ponoří do tmy. „Tyto země mohou ve kterýkoliv den dodávky elektřiny zastavit,“ řekl ve středu Safijulláh Ahmadzai, čerstvě odvolaný úřadující ředitel afghánské elektrárenské společnosti Brešna Šerkat.
Firma se proto obrátila na misi OSN v Afghánistánu a žádá ji o pomoc. Pracovníci Spojených národů mají v rámci své humanitární činnosti obcházet Afghánce a radit jim, jak mohou zaplatit za elektřinu. Mnozí na to však nemají, tálibánci úředníkům neposílají výplaty a bankovní systém zamrzl. Brešna Šerkat po mezinárodním společenství proto také chce, aby za Afghánistán zaplatilo stále se zvyšující dluhy.
Požadovaná částka činí 90 milionů dolarů. Firma sice má na účtu zhruba 40 milionů dolarů, které by mohla použít, Tálibán jí však na ně zatím nedovolil sáhnout, tvrdí podle listu The Wall Street Journal Ahmadzai. Na prosbu o peníze ze strany OSN zatím nikdo nereagoval, dodává s tím, že zatím výpadky elektřiny nepozorují.
Z 38 milionů obyvatel Afghánistánu má přístup k elektrické energii asi 38 procent lidí, píše Al-Džazíra. A ani v době, kdy měla země mezinárodně uznávanou vládu, nebyl přísun elektřiny nejstabilnější. Tálibán na dodavatele často útočil. I v létě si lidé stěžovali, že platí vysoké účty za pouhých pár hodin elektřiny denně.
S nadcházející zimou však zemi hrozí humanitární krize. „Důsledky (výpadku dodávek) by se týkaly celé země, ale hlavně Kábulu. Bude tam blackout, který by Afghánistán, co se týká energií a telekomunikací, vrátil zpět do jeho temných časů,“ míní bývalý šéf firmy Daúd Noorzai.
Tálibán nicméně věří, že mu sousedé elektřinu nevypnou. „Máme s nimi dobré vztahy a nečekáme, že by nám energii přestali dodávat,“ řekl mluvčí tálibánců Bilal Karimi.
14. září 2021 |
