Takzvané „Verdingkinder“, tedy děti posílané na práci nejčastěji k sedlákům na venkov, se rekrutovaly hlavně ze sirotčinců, ale byly mezi nimi i děti chudých rodičů.
Praxe, kdy úřady svěřovaly děti do péče rodin, které je následně využívaly k otrocké práci v zemědělství, byla ve Švýcarsku běžná až do 70. let minulého století. Poslední dítě bylo do programu „nucených pečovatelských opatření“ zařazeno v roce 1981.
Oběti nucené dětské práce by měly dostat mezi 20 000 a 25 000 franky, v přepočtu 492 000 až 615 000 korun. Švýcarské úřady odhadují, že nárok na odškodnění má asi 15 tisíc lidí. Do parlamentu se návrh dostal na základě lidové iniciativy, která získala přes 110 tisíc podpisů.
Příslušný zákon ve středu podle agentury DPA schválil v Bernu parlament. Parlamentní debata o temné stránce švýcarské historie se neobešla bez emocí. „Nesmíme si přestat stále připomínat, co bylo po desetiletí v naší zemi možné,“ uvedla ministryně spravedlnosti Simonetta Sommarugaová.
