Skandál tajných věznic rozpoutal minulý týden list The Washington Post. Všechny postkomunistické země, na jejichž území se zajatci CIA měli nacházet, již obvinění důrazně odmítly. - více zde
"Všechno, co zatím máme, jsou podezření. Existují určité zprávy a ty musí být přešetřeny. Svou práci začnu s předpokladem, že země, které byly v této souvislosti jmenovány, byly obviněny neprávem. Zaměřím se na prověření konkrétních údajů, zejména míst, která byla zmíněna jako možná sídla takových věznic," řekl Marty.
Začne tím, že požádá všech 46 členských zemí Rady Evropy, aby předložily svá stanoviska k údajné existenci tajných věznic, v nichž prý CIA zadržuje a vyslýchá osoby podezřelé z příslušnosti k teroristické organizaci Al-Káida.
Podle některých spekulací jsou vězňové v těchto zařízeních mučeni. Tím by CIA obcházela zákaz mučení na území USA.
Zprávu s výsledky šetření předloží Marty v lednu 2006.
The Washington Post uvedl, že k věznění údajných špičkových teroristů jsou využívány objekty přežívající dob Varšavské smlouvy. Organizace Human Rights Watch prý má důkazy, že tyto věznice se nacházejí v Polsku a Rumunsku. - více zde
Marty očekává odpor ze strany Spojených států. Některé údaje však označil za "alarmující". Mezi nimi i informaci českých úřadů, že ČR odmítla americkou žádost o přijetí některých vězňů právě propuštěných z věznic v USA.
Do vyšetřování se chce pustit i americký Kongres. Ten se zajímá hlavně o to, jak se spekulace vůbec dostaly na veřejnost.
Republikánští členové Kongresu navrhli zřízení vyšetřovací komise. Příslušný návrh prý už zaslali výboru pro tajné služby.
Únik tajných informací je v současné době rovněž předmětem jiného skandálu, a sice v souvislosti se záměrným prozrazením agentky CIA Valerie Plameové, z něhož byl už obviněn bývalý vysoký činitel Bílého domu Lewis Libby. - více zde
