Wattův parní stroj je lepší než všechny předešlé - což ale ještě neznamená, že je dobrý. V průběhu patnáctileté úporné výzkumné a vývojové práce plné protivenství, práce, která Wattovi zabere nejlepší léta života (mezi třiatřiceti a osmačtyřiceti lety věku), tento parní posedlík kromě zplození šesti dětí se dvěma ženami přihlásí řadu dalších přídavných patentů, z nichž poslední nese datum 28. dubna 1784. Teprve potom se Wattovy parní stroje, nyní již skutečně výkonné a spolehlivé pohonné jednotky, podstatně násobící lidskou sílu, prosadí. Bez nadsázky: světová vědecko-technická revoluce začala 28. dubna 1784.
25. dubna 1859 se v Düsseldorfu narodil "velký" Felix Klein (zemřel 1925), jeden z takzvaných "proroků matematiky", Jeho krédo "bez pomoci matematiky nemohou přírodovědci proniknout do tajemství vesmíru, ale bez otázek, které matematice kladou přírodovědci, by zůstala stát", zformovalo dvě silné generace fyziků počátku století. Klein kupříkladu zásadně přispěl k uznání neeuklidovských geometrií, a tím otevřel cestu teorii relativity.
26. dubna 1914 umírá ve Vídni geolog Eduard Suess (narozen 1831), ve své době věhlasný, dnes zapomenutý. Přesto mu dodnes musíme být vděčni za to, že jako prezident vídeňské Akademie věd prosadil u rakouské vlády, že manželé Marie a Pierre Curieovi dostali z Jáchymova desítky tun uranové strusky, z níž separovali první viditelné množství radia.
27. dubna 1919 vzlétlo z letiště Bory v Plzni první letadlo české výroby. Šlo o dvoumístný dvojplošník netoliko s řadovým čtyřválcem (o 32 koních), ale i s řadovým názvem - Bohemia (už před více než tři čtvrtě stoletím se tak kupříkladu jmenoval první český parník na Labi).
28. dubna 1939 startuje z letiště u Moskvy civilní verze dvoumotorového bombardéru DB-3. Piloti V. K. Kokkinski a M. Ch. Gordijenko míří na západ, do New Yorku. Cestou překonají protivítr síly orkánu, před mraky hrozícími námrazou vystupují do výšky devíti kilometrů (v nevytápěné a nehermetizované kabině!), aby se během cesty dozvěděli, že letiště N. Y. a okolí pro mlhu nepřijímají. Nakonec musí se zataženým podvozkem přistát na louce jednoho ostrova v jihovýchodní Kanadě. Jejich skoro 8000 kilometrů dlouhý, bez čtyř minut 23 hodiny trvající nonstop završuje dvě desetiletí průkopnických dálkových letů.
Wattův parní stroj dnes připomíná spíše laboratorní přístroj, ale ve své době vyvolal průmyslovou revoluci |