Z centra Götebörgu, švédského druhého největšího města, je to do Gårdstenu přes třicet minut cesty. Už po pár stanicích je ale v tramvaji číslo osm ve směru na severní Angered při pohledu na cestující jasné, že konečná zastávka bude od nablýskaného centra hodně daleko.
„Gårdsten byl v devadesátých letech považován za jednu z nejhorších oblastí ve Švédsku,“ sdělila pro iDNES.cz Anki Casperssonová, mluvčí bytové společnosti Gårdstensbostäder, která ve čtvrti Gårdsten působí už přes dvacet let. Právě jejich práce, společně s městskou správou a policií, se podle švédských médií zasadila o nevídaný obrat k lepšímu.
Švédská policie totiž letos na podzim oznámila, že vzhledem k pozitivnímu vývoji ve čtvrti Gårdsten uvažuje o jejím vyškrtnutí ze seznamu takzvaných zvláště zranitelných oblastí. I tady dřív řádily kriminální gangy, situace se však v posledních letech výrazně zlepšila a policie teď v sousedství pracuje bez vážnějších překážek. Na zdejší byty čekají ve frontě tisíce zájemců z jiných částí města a z ponurého sídliště, kde v devadesátých letech zely stovky bytů prázdnotou, je dnes poměrně atraktivní předměstí.
„Je nás kolem třiceti zaměstnanců, dohromady mluvíme dvaadvaceti jazyky a naše kancelář v centru Gårdstenu je otevřená 365 dní v roce, abychom mohli rychle reagovat na nejrůznější problémy“ odpověděla Casperssonová na otázku, jak zrovna Gårdstensbostäder přispívá k úspěšné integraci.
Klíčem k úspěchu bylo hlavně vytvoření pracovních míst v bezprostředním okolí zdejších obyvatel. Společnost Gårdstensbostäder zaměstnává bezpečnostní týmy, které na čtvrť dohlížejí po večerech a o víkendech. „Skupiny poskytují nájemníkům základní služby jako naléhavé opravy v bytech, mezi jejich úkoly ale patří i pochůzky po okolí, udržování pořádku a dobrých vztahů v sousedství,“ vysvětlila Casperssonová.
Zaměstnanci také doprovází za tmy domů ty, kteří o to požádají, zaměřují se na nebezpečně působící zákoutí a pořádají noční procházky po okolí pro veřejnost. I to podle Casperssonové dodává zdejší komunitě na pocitu bezpečí. Uprostřed sídliště je také každé úterý otevřená jazyková kavárna pro kohokoliv, kdo se chce zdokonalit ve švédštině nad odpoledním hrnkem kávy.
„Je tu klid a větší ticho“
Změnu zaznamenal i osmapadesátiletý Ahmed původem ze Somálska, který se do Švédska přistěhoval v roce 1989 a v Gårdstenu před dvěma lety otevřel malé knihkupectví. V něm kromě titulů ve švédštině prodává i knihy v somálštině, svahilštině, angličtině či francouzštině.
„Spousta věcí se tady teď mění. Je tu klid, větší ticho a člověk se tu cítí bezpečněji,“ potvrzuje Ahmed. „Nevím přesně proč, možná to má co dělat s tím, že sem víc chodí policie a udržuje s lidmi, co tu bydlí, každodenní kontakt,“ dodal.
Kriminalita je ve čtvrti sice stále problém, v posledních letech však výrazně klesla a podle výroční zprávy sousedství Gårdsten je nyní nižší než v polovině celého Götebörgu. Postupně se daří snižovat i nezaměstnanost.
Stejně jako spousta dalších sídlišť na okraji velkých měst ve Švédsku nechala Gårdsten postavit tehdejší vláda Sociálních demokratů na začátku sedmdesátých let v rámci tzv. Milionového programu. Jeho účelem bylo vybudovat během deseti let milion bytů v celé zemi a zajistit tak všem domov za rozumnou cenu.
V osmdesátých letech ale začali švédští obyvatelé tyto čtvrti opouštět s vidinou lepšího bydlení a do prázdných bytů, které se podařilo znovu pronajmout, se nastěhovali převážně imigranti. „Ještě dnes tady bydlí velmi vysoký podíl přistěhovalců – přes osmdesát procent obyvatel jsou imigranti nebo jejich potomci, asi šedesát procent zdejších se v zahraničí narodilo,“ upřesnila Casperssonová.
