Sídliště na kraji Göteborgu sklízí uznání, má přijít o nálepku no-go zóny

  18:29aktualizováno  18:29
Čtvrť Gårdsten v severním Göteborgu je jednou z třiadvaceti zranitelných oblastí ve Švédsku. Ty jsou neblaze proslulé vysokou mírou kriminality, chudoby a nezaměstnanosti, což mnozí obvykle spojují s nezvládnutou integrací přistěhovalců. Oblasti Gårdsten se však podařilo nad začarovaným kruhem vyzrát a teď ji za vzorový případ považuje celé Švédsko.

Nákupní středisko v Göteborgu (27. listopadu 2018) | foto: Michaela Kožmínová, iDNES.cz

Z centra Götebörgu, švédského druhého největšího města, je to do Gårdstenu přes třicet minut cesty. Už po pár stanicích je ale v tramvaji číslo osm ve směru na severní Angered při pohledu na cestující jasné, že konečná zastávka bude od nablýskaného centra hodně daleko. 

Fotogalerie

„Gårdsten byl v devadesátých letech považován za jednu z nejhorších oblastí ve Švédsku,“ sdělila pro iDNES.cz Anki Casperssonová, mluvčí bytové společnosti Gårdstensbostäder, která ve čtvrti Gårdsten působí už přes dvacet let. Právě jejich práce, společně s městskou správou a policií, se podle švédských médií zasadila o nevídaný obrat k lepšímu.

Švédská policie totiž letos na podzim oznámila, že vzhledem k pozitivnímu vývoji ve čtvrti Gårdsten uvažuje o jejím vyškrtnutí ze seznamu takzvaných zvláště zranitelných oblastí. I tady dřív řádily kriminální gangy, situace se však v posledních letech výrazně zlepšila a policie teď v sousedství pracuje bez vážnějších překážek. Na zdejší byty čekají ve frontě tisíce zájemců z jiných částí města a z ponurého sídliště, kde v devadesátých letech zely stovky bytů prázdnotou, je dnes poměrně atraktivní předměstí.

„Je nás kolem třiceti zaměstnanců, dohromady mluvíme dvaadvaceti jazyky a naše kancelář v centru Gårdstenu je otevřená 365 dní v roce, abychom mohli rychle reagovat na nejrůznější problémy“ odpověděla Casperssonová na otázku, jak zrovna Gårdstensbostäder přispívá k úspěšné integraci.

Klíčem k úspěchu bylo hlavně vytvoření pracovních míst v bezprostředním okolí zdejších obyvatel. Společnost Gårdstensbostäder zaměstnává bezpečnostní týmy, které na čtvrť dohlížejí po večerech a o víkendech. „Skupiny poskytují nájemníkům základní služby jako naléhavé opravy v bytech, mezi jejich úkoly ale patří i pochůzky po okolí, udržování pořádku a dobrých vztahů v sousedství,“ vysvětlila Casperssonová.

Zaměstnanci také doprovází za tmy domů ty, kteří o to požádají, zaměřují se na nebezpečně působící zákoutí a pořádají noční procházky po okolí pro veřejnost. I to podle Casperssonové dodává zdejší komunitě na pocitu bezpečí. Uprostřed sídliště je také každé úterý otevřená jazyková kavárna pro kohokoliv, kdo se chce zdokonalit ve švédštině nad odpoledním hrnkem kávy.

„Je tu klid a větší ticho“

Změnu zaznamenal i osmapadesátiletý Ahmed původem ze Somálska, který se do Švédska přistěhoval v roce 1989 a v Gårdstenu před dvěma lety otevřel malé knihkupectví. V něm kromě titulů ve švédštině prodává i knihy v somálštině, svahilštině, angličtině či francouzštině.

„Spousta věcí se tady teď mění. Je tu klid, větší ticho a člověk se tu cítí bezpečněji,“ potvrzuje Ahmed. „Nevím přesně proč, možná to má co dělat s tím, že sem víc chodí policie a udržuje s lidmi, co tu bydlí, každodenní kontakt,“ dodal.

Kriminalita je ve čtvrti sice stále problém, v posledních letech však výrazně klesla a podle výroční zprávy sousedství Gårdsten je nyní nižší než v polovině celého Götebörgu. Postupně se daří snižovat i nezaměstnanost.

Stejně jako spousta dalších sídlišť na okraji velkých měst ve Švédsku nechala Gårdsten postavit tehdejší vláda Sociálních demokratů na začátku sedmdesátých let v rámci tzv. Milionového programu. Jeho účelem bylo vybudovat během deseti let milion bytů v celé zemi a zajistit tak všem domov za rozumnou cenu.

V osmdesátých letech ale začali švédští obyvatelé tyto čtvrti opouštět s vidinou lepšího bydlení a do prázdných bytů, které se podařilo znovu pronajmout, se nastěhovali převážně imigranti. „Ještě dnes tady bydlí velmi vysoký podíl přistěhovalců – přes osmdesát procent obyvatel jsou imigranti nebo jejich potomci, asi šedesát procent zdejších se v zahraničí narodilo,“ upřesnila Casperssonová.

Sametová revoluce

Připomeňte si události, klíčové osobnosti a atmosféru roku 1989 ve speciálu 30 let svobody.


  • Nejčtenější

Pojď, cvaknem ho! Čeští řidiči kamionu si vyřizovali účty s německým autem

„Hele, von mě tady drží, vole. Pojď vole, cvaknem ho, vytáhnem ho a dáme mu přes držku!“ rozčiluje se český...

Z večeře kamarádem. Příběh přátelství tygra a kozla skončil smutně

Neuvěřitelný příběh o přátelství kozla Timura a sibiřského tygra Amura, který Rusko sledovalo od roku 2015, skončil....

Vládní daňový balíček prošel. Zvýší se zdanění alkoholu, tabáku i hazardu

Vládě ANO a ČSSD se s pomocí komunistů podařilo ve Sněmovně prosadit daňový balíček, který bude znamenat zvýšení...

Přebraly jsme vaši roli, omlouvají se ženy mužům. Feministé nechápou

Video, na němž se ženy omlouvají mužům, zhlédlo za několik dní téměř čtyři sta tisíc lidí. „Videem jsme chtěli...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Rodičovský příspěvek se zvýší. 300 tisíc korun získá jenom část rodin

Poslanci schválili zvýšení rodičovského příspěvku z 220 na 300 tisíc korun. Dosáhnou na to ale jen rodiny s dětmi do...

Premium

Konzumace jídla několikrát denně je klišé, tvrdí výživový poradce Fořt

Napsal více než dvacet knih o zdravém životním stylu a boji s obezitou. Petr Fořt tvrdí, že žádný obecně platný návod...

Premium

Test celoročních pneumatik. Jak si vedou za sucha, za mokra a na sněhu

K celoročním pneumatikám výrobci přistupovali po dlouhá léta macešsky. Konečně se však vrátily do jejich přízně....

Premium

Pes celý život čeká na to, až ho někdo sprdne, říká veterinář

Do své ordinace v centru Prahy dochází den co den už 22 let, aby znovu na nohy postavil čtyřnohé domácí mazlíčky. „I...

  • Další z rubriky

Latinské jaro? Bolivijský vládce pláchl jako tuniský, Moskva hřímá o puči

Nepokoje v Latinské Americe už analytici přirovnávají k arabskému jaru. Bolivijský prezident Evo Morales totiž utekl do...

Bez gastarbeiterů by to nešlo, zaslouží si památník, míní německá politička

Německo by tolik neprosperovalo nebýt miliónů gastarbeiterů, tedy cizinců, kteří tam dlouhodobě pracují. Tito...

Potraviny z území okupovaných Izraelem budou označovány, řekl soudní dvůr EU

Na potravinách pocházejících z území okupovaných Izraelem musí být uveden údaj o konkrétním místu jejich původu, včetně...

Člověk v tísni je nežádoucí, ohlásilo Rusko. Organizace zastaví tamní aktivity

Rusko zařadilo českou humanitární organizaci Člověk v tísni na seznam nežádoucích organizací. Člověk v tísni se stal...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz