„Byli jsme šťastní, když Daeš (arabské jméno Islámského státu, pozn. red.) přišel,“ řekl agentuře AP vůdce kmene Nazan Sachar a vzpomínal, jak jeho muži islamisty vítali jako osvoboditele. „Mysleli jsme, že půjdou do Bagdádu ustavit novou vládu. Pak však začali zabíjet naše lidi. Ukázalo se, že jsou stejní jako al-Káida.“
Kmen al-Lahíb sídlí jižně od druhého největšího iráckého města Mosulu, které islamisté dobyli loni v červnu (více zde). Neuplynul ani rok a kmen se rozdělil na stoupence extremistů a ty, kteří proti nim bojují.
Sachar nyní vede skupinu asi 300 bojovníků, kteří se spojili s iráckou armádou a kurdskými bojovníky. Se zbraní v ruce tak bojuje i proti některým svým soukmenovcům. „Jsme si jistí, že mnozí lidé, kteří bojují s Daeš, pocházejí z našeho kmene. Jsem z toho smutný, ale oni si vybrali špatnou stranu,“ svěřil se vůdce kmene.
Výběr mezi extremisty a vládou, která porušuje své sliby
Mezi iráckými sunnity rostla nespokojenost a frustrace od invaze do Iráku v roce 2003. Američané tehdy svrhli režim Saddáma Husajna, který v převážně šíitské zemi protežoval sunnity. Po jeho pádu šíité k velké radosti Teheránu obsadili vládní funkce a ovládli armádu a zemi zachvátilo sektářské násilí.
Islámský státVĚZENÍ: Islamistům vyráběli bomby, teď v cele vyhlíží smrt JARMÚK: Peklo na zemi, které dobývá IS HROBKY: Islamisté je ničí, aby vymazali paměť lidí MODERÁTOR: Videa moderuje zajatec PROPAGANDA: Nejen vraždy, ale i idylka v Rakká SATELITY: Češi monitorují zkázu Mosulu FALEŠNÉ POPRAVY: Rukojmí jsou při svém zabití klidní KONFLIKT: Chalífát rozkládají hádky a dezerce PŘECHOD: Přes hranice vás převedou děti |
To se časem podařilo Američanům zkrotit, ale když se ze země stáhli, objevil se na scéně Islámský stát. Sunnitští extremisté loni dobyli rozsáhlé části Iráku a sousední Sýrie, kde již pátým rokem pokračuje občanská válka.
Vláda nového premiéra Abádího se nyní snaží získat důvěru sunnitů, čímž je staví před volbu mezi brutálními extremisty a šíitskou vládou, která v minulosti své sliby sunnitům opakovaně porušila.
Sachar se rozhodl pro boj proti svým radikálním souvěrcům, i když na spolupráci s Bagdádem nemá nejlepší vzpomínky. V roce 2006 se zapojil do boje proti al-Káidě. Sunnitské kmeny tehdy podporovala jak irácká armáda, tak USA. Vláda v Bagdádu se však později k jeho bojovníkům otočila zády a podpora Spojených států se postupně zmenšovala. Sachar vzpomíná, že každý bojovník sice dostal od vlády kolem 600 dolarů (v přepočtu přes 15 tisíc korun), výzbroj si však musel sehnat sám.
„Dostali jsme zbraně od pešmergů (kurdských bojovníků, pozn. red.), ale to nestačilo. Zbytek jsme nakoupili za vlastní peníze,“ postěžoval si Sachar. Podle svých slov za kulomety a granátomety utratil přes 150 tisíc dolarů .
A nedostatek zbraní je problémem i dnes. Vůdce kmene al-Lahíb počítá, že kdyby jich měl více, mohl by do boje o Mosul vyslat až tisíc mužů. V případě porážky musí počítat s krutou pomstou, protože Islámský stát sunnitské kmeny, které se proti němu postaví, nemilosrdně masakruje. Sachar říká, že už přežil několik pokusů o vraždu a figuruje na druhém místě seznamu lidí, které chtějí islamisté zavraždit.
