Srbsko se opět posunulo blíže k EU. Dopadení Mladiče zůstává podmínkou

Po mnoha měsících váhání se šéfové diplomacií zemí EU rozhodli, že vyzvou Evropskou komisi, aby posoudila připravenost Srbska na případný vstup do Unie. Dnešní krok sice balkánskou zemi posouvá blíže evropské sedmadvacítce, nicméně Bělehrad ještě čeká do EU dlouhá cesta.

Srbsko požádalo Unii o členství už loni v prosinci. Nizozemsko ale bylo dlouho proti. Ilustrační foto | foto: Evropská komise.

Podmínkou pro další pokrok je nezbytné, aby Srbsko spolupracovalo s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY). Bělehrad se musí zasadit o dopadení bývalého velitele bosensko-srbské armády Ratka Mladiče, obviňovaného z válečných zločinů z dob bojů po rozpadu někdejší Jugoslávie (více o situaci kolem Mladiče).

Chorvatsko

Chorvatsko, které se na začátku 90. let společně se Slovinskem jednostranně odtrhlo od někdejší socialistické jugoslávské federace, čímž začaly krvavé válečné konflikty (především v Chorvatsku a v Bosně), rozhodnutí ministrů EU uvítalo. Vyjádřilo přesvědčení, že to přispěje ke stabilizaci Balkánského poloostrova. Chorvati jsou v integračním procesu s EU mnohem dále. V přístupových rozhovorech jim zbývá uzavřít ještě třetinu z 33 kapitol.
Záhřeb doufá, že vyjednávání skončí v roce 2012.

V Bělehradě zpráva z Lucemburku vyvolala zdrženlivé uspokojení. Ministr práce Rasim Ljajić, který do konce loňského roku působil na postu koordinátora pro vyhledávání válečných zločinců, označil rozhodnutí EU za historicky důležitý krok, který Srbsko přibližuje k Evropě.

"Na chycení Mladiče pracujeme"

Ljajić zároveň upozornil, že proces přibližování Srbska k EU bude dlouhý a obtížný. "Jsme na cestě do Evropy, ale směřujeme tam rychlostí trabantu, nikoli mercedesu," řekl. Přílišný optimismus nevyjádřil ani v otázce dopadení Mladiče. "Tvrdě na tom pracujeme a svou práci dokončíme. Kdy, jak a za jakých okolností se to stane, to mi není známo."

Srbský prezident Boris Tadić ohledně Mladičova dopadení v rozhovoru pro list International Herald Tribune prohlásil, že jeho země "dostojí svým závazkům až do konce".

Bělehrad musí řešit i Kosovo, pokud chce do EU

Srbsko požádalo Unii o členství už loni v prosinci. Nizozemsko se ale dosud stavělo na odpor, a proto žádost nemohla dostat zelenou. Nyní převážil názor, že je třeba ocenit Bělehrad za to, že se snaží řešit problém Kosova (více o snaze Srbska vstoupit do EU).

Srbsko pod tlakem mezinárodního společenství souhlasilo s tím, že bude jednat s Kosovem, které se od něj jednostranně odtrhlo v roce 2008. Souhlas s jednáním podle Bělehradu ale neznamená, že by Srbsko nezávislost Kosova uznalo.

Co bude dále?

Evropská komise jako výkonný orgán bloku nyní posoudí, zda je možné zahájit se Srbskem vstupní rozhovory. S jejich otevřením by pak musely souhlasit všechny země EU. Vlastní jednání pak mohou trvat dlouhá léta, neboť při nich musí kandidátská země přistoupit na sladění svého právního řádu s unijními právními předpisy a přijmout závazky, které vyplývají z členství v Unii.