Dohodu uvítali vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashtonová a eurokomisař pro rozšíření Štefan Füle. Podle Bruselu jde o krok, který znamená posílení stability nejen v oblasti Balkánu, ale i celé Evropské unie.
"Tyto dohody vidíme velmi rádi zejména s ohledem na to, že se příští týden bude jednat o přidělení statusu kandidátské země Srbsku," řekla Ashtonová. Toto téma budou mít na programu ministři zahraničí zemí členských států sedmadvacítky, jejichž schůzka se v Bruselu koná v pondělí a úterý. O statusu kandidáta budou rozhodovat evropští představitelé na summitu 1. a 2. března.
Kosovo je nejmladší evropskou zemí. Před čtyřmi lety vyhlásilo nezávislost na Srbsku, což Bělehrad neuznává. Obě země nicméně v posledním roce jednaly o normalizaci vzájemných vztahů.
Kosovo s hvězdičkouJedním ze sporných bodů byl požadavek Prištiny, aby na regionálních konferencích mohla vystupovat pod jménem "Kosovo". To nyní bude moci dělat, ale u jména této země se objeví hvězdička odkazující na poznámku pod čarou. Ta se bude odvolávat na rezoluci Rady bezpečnosti OSN z roku 1999, která Kosovo uznává jako součást Srbska. Kosovo už tedy nebude na balkánských jednáních zastupováno OSN a bude moci samo podepisovat dohody. |
Důležitý bod dohody se týká aplikace dohod z roku 2011 o volném pohybu přes hranice a spravování hraničních přechodů mezi Srbskem a Kosovem, které byly v posledních měsících zdrojem silného napětí.
Kosovští Srbové udělali ve čtvrtek vstřícný krok a oznámili opětné otevření dvou hraničních přechodů, které blokovali od července barikádami. U těchto přechodů minulý rok několikrát propukly násilnosti a jejich bezpečnost zajišťují experti vyslaní Evropskou unií a NATO.
Jednání byla obtížná
"Jednání vedená v Bruselu byla skutečně velmi obtížná," řekl srbský vyjednávač Borko Stefanovič a vyslovil radost nad tím, že se dospělo k dohodě. "Nyní musí EU a její státy rozhodnout o statusu na základě závěrů Evropské komise," řekl.
Francie, Itálie a Rakousko zaslaly tento týden Ashtonové dopis, v němž podpořily udělení statusu kandidátské země a uvedly, že Bělehrad splnil podmínky stanovené v prosinci. Podporu Bělehradu vyslovil i německý ministr zahraničí Guido Westerwelle při své návštěvě Bělehradu ve čtvrtek. Loni v prosinci to bylo právě Německo, které zablokovalo udělení statusu s tím, že chce vidět větší pokrok v jednání mezi Srbskem a Kosovem.
Pozitivní rozhodnutí EU potěší také srbského prezidenta Borise Tadiče, který si přeje získat pro Srbsko status kandidáta před zahájením volební kampaně pro květnové parlamentní volby v zemi.
Páteční dohoda je výsledkem rok trvajících jednání za zprostředkování EU, jehož cílem bylo zmírnit napětí a umožnit oběma státům pokojně existovat vedle sebe.
