Dne 5. června 1983 vyrazil výletní parník s více než třemi stovkami pasažérů a 85 členy posádky z Rostova na Donu do Moskvy. Kolem desáté hodiny večer byla vyhlášena dražba v kinosále nacházejícím se na horní palubě lodi, kam se tehdy přesunula většina cestujících i posádky.
Loď právě plula svou maximální rychlostí 25 km/h, když hodinu a čtvrt před půlnocí narazila v plné rychlosti do železničního mostu ve městě Uljanovsk.
Horní paluba byla nárazem postižena zcela zásadně. I s lidmi ji skalpovala zřícená mostní konstrukce, po které v tu chvíli navíc přejížděl přes řeku Volhu nákladní vlak. Vagony vykolejily a část jejich obsahu se také zřítila na loď.
Bilance byla hrozivá – katastrofu nepřežilo nejméně 177 lidí. Přesný počet obětí ale není dodnes znám, neboť na parníku cestovala načerno i řada příbuzných a přátel lodníků. Další lidé pak utrpěli zranění v důsledku padajícího uhlí, které nákladní vlak převážel.
Spekulace a chybějící vodítka
Vyšetřování neštěstí, které v nastupující perestrojce sovětské vedení oproti předchozím zvyklostem netajilo, rychle ukázalo, že posádka omylem zamířila mezi špatné pilíře mostu.
O dalších tragédiích civilní lodní dopravy čtěte ZDE |
Severně od Uljanovska je sice Volha široká, v místě, kde se nachází most, se ale výrazně zužuje. A protože plavidla běžně proplouvají pod vysokým obloukem ve středním kanálu, vše nasvědčovalo tomu, že parník Alexandr Suvorov vybočil z kurzu a narazil do jednoho z vnitřních mostních oblouků.
Ostatní okolnosti havárie jsou ovšem dodnes opředeny hned několika otazníky.
Proč zkušený důstojník navedl loď namísto do bezpečného úseku pod druhou sekcí mostu do nižšího šestého pole? Proč ani nereagoval na varování rádiem ze břehu? To dodnes nikdo neví. Objevily se jen spekulace o tom, že posádku parníku mohlo zmást nešťastně zvolené osvětlení mostu.
Jediné další informace o tom, co se opravdu stalo, byly obsaženy v oficiálním oznámení vydaném 24 hodin po katastrofě. „V oznámení se sice uvádí, že byla přijata opatření, která mají ulevit rodinám mrtvých, ale chybí v něm jakákoli zmínka o zvláštní lékařské péči o zraněné, která je v podobných prohlášeních obvykle běžná,“ napsal tehdy The New York Times.
To podle listu vyvolalo domněnku, že nepřežili téměř žádní zranění nebo že mezi mrtvými byli i významní straničtí činitelé.
Ruská výletní loď duchů se bez posádky toulá severním Atlantikem |
Soud nakonec poslal na deset let do vězení kapitána Vladimira Klejmenova. Propuštěn byl nakonec o čtyři roky dříve. V roce 1990 zemřel na infarkt.
Sovětský parník Alexandr Suvorov byl postaven v roce 1981 ve Slovenských Lodenicíách v Komárnu a nese jméno po významném ruském generalissimovi z 18. století. I po obří havárii však zůstal na hladině ruských vod. Domovským přístavem parníku je v současnosti Nižní Novgorod.
