Podle prvních informací se neotevřel padák, na kterém se měl modul pomalu snášet k zemskému povrchu. V modulu se na naši planetu dostal první mimozemský materiál od 70. let minulého století, kdy byly na Zemi transportovány vzorky z Měsíce.
Stříbřitý disk, velký jako lednice, skončil v kráteru v poušti na západě amerického státu Utah. Vědci doufají, že kontejner uvnitř modulu přestál náraz neporušený. Věří totiž, že jim vzorky slunečního větru pomohou osvětlit problematiku složení Slunce, a tím také přispět k vysvětlení vzniku celé naší soustavy.
Modul při úspěšném "přistání" nesměl dopadnout na zem. Pokud by se totiž kapsle se vzorky roztříštila o zemský povrch, vědcům by trvalo několik měsíců, než by z rozbitých kotoučovitých jímek získali částečky slunečního větru.
NASA najala piloty z Hollywoodu
Zkoušky na náročný "přistávací" manévr zahájil tým expertů v utažské poušti už před rokem. Vědci stanovili pro přistání oblast o velikosti přibližně dva a půl tisíce kilometrů čtverečních právě kvůli příznivým klimatickým podmínkám. Nehrozí zde totiž výrazné výkyvy počasí. - více zde
Celá mise vyvrcholila ve středu. Vědci ve spolupráci s hollywoodskými piloty připravili náročnou operaci a chystali se zachytit padající modul pomocí vrtulníků vybavených speciálním hákem.
Piloti plánovaný manévr hodnotili stupněm osm nebo devět na desetistupňové škále obtížnosti a obávali se selhání přímo před televizními kamerami štábu NASA, který operaci vysílal do celého světa. "Je to jako let ve formaci s obrovskou vznášející se medúzou," řekl pilot Dan Rudert.
Jeden z vrtulníků byl vybaven speciálním jeřábem, na jehož konci je hák, který měl během manévru zachytit padák. Kaskadéři se chtěli pokusit zaháknout za 180kilogramový modul, který do atmosféry vstoupil rychlostí kolem 40 tisíc kilometrů za hodinu a padák ho měl zpomalit až na 16 km/h.
NASA si na misi najala hollywoodské kaskadérské piloty, kteří mají za sebou desítky úspěšných cvičných letů. Piloti se v Hollywoodu například podíleli na natáčení akčních scén u filmů "Batman" nebo "Hulk".
Mise trvala tři roky
Sonda Genesis odstartovala v srpnu 2001 a po třech měsících dosáhla prostoru, kde se gravitace Země a Slunce vyrovnávají, aby zde sbírala částice slunečního větru. Je to proud částic vyvržených od Slunce rychlostí přes 3 miliony kilometrů v hodině.
Během mise NASA poprvé sebrala vzorky ze vzdálenosti větší než je vzdálenost Měsíce. Dohromady nejsou nabité částice zachycené v kotoučích ze zlata, safíru, diamantu a křemíku větší než několik zrnek soli, ale vědci tvrdí, že to stačí na získání informací o chemickém původu Slunce a jeho planet.
Mise sondy Genesis trvala tři roky a americkou Národní agenturu pro letectví a vesmír (NASA) přišla na 264 milionů dolarů (přibližně 6,8 miliardy korun).
