„Mám za sebou čtyři profesně i lidsky nejtěžší roky svého života a čeká mě pátý, který zřejmě nebude o nic lehčí. Všichni víme, že poslední čtyři roky byly spojené s mnohými krizemi, covidem, válkou na Ukrajině, energetickou krizí, rekordní inflací. Vykonávala jsem mandát se čtyřmi vládami za čtyři roky a na podzim vyjmenuji pátou,“ začala Čaputová svůj úterní projev.
Pokračovala s tím, že si velmi váží důvěry ostatních a že si tento závazek důvěry plně uvědomuje. „Nezklamat ji však znamená dělat tuto práci s plným nasazením a silami. Jinak by se mohlo stát, že prezidentský post bude sloužit mně a ne já jemu a zemi. Před oznámením tohoto svého rozhodnutí jsem musela odhadnout své síly na dalších, ode dneška potenciálně šest let,“ řekla.
„A po velmi poctivém zvažování dnes vím, že by těch sil na další mandát nebylo dost. Dokončím tedy poslední rok svého mandátu a má služba v této funkci bude naplněná. O druhé volební období už se nebudu ucházet,“ dodala a potvrdila tak spekulace médií z minulého týdne. I nadále se podle svých slov bude snažit být pilířem „klidu, slušnosti, věcnosti a ústavnosti“.
Čaputová svým příznivcům také vzkázala, že ji bude mrzet, pokud nyní zklame ty, kteří očekávali, že bude kandidovat znovu. „Osud Slovenska však samozřejmě nezávisí na jednom člověku. Moudří a empatičtí lidé s dostatkem energie vést Slovensko kandidovali v komunálních volbách, kandidují v parlamentních volbách a není důvod, aby tomu tak nebylo i ve volbách prezidentských,“ podotkla.
Mezi důvody, které ji k tomuto rozhodnutí vedly, zmínila svou rodinu. Ta několikrát čelila slovním útokům ze strany odpůrců Čaputové. Terčem se v minulosti stala například jedna z jejích dcer. „Neberte prosím mé rozhodnutí nekandidovat jako důkaz toho, že se se slušností nedá uspět. Dají se s ní vyhrát volby, vykonávat mandát a zůstat při tom nejdůvěryhodnějším politikem,“ nabádala dál prezidentka.
Je protiváhou politiky nenávisti, teď Čaputová zvažuje, že už nebude kandidovat |
„Slušnou a hodnotovou politiku porazí jen to, když jí přestaneme věřit. Já v ni stále věřím. Moje rozhodnutí je rozhodnutím osobním, protože dostatek sil je to, co významně určuje kvalitu veřejné služby,“ dodala na závěr Čaputová s tím, že za „lidskost platíte vysokou cenu svou zranitelností“, že je ráda, že se za poslední čtyři roky podařilo mnoho dobrého, a že věří, že i ve svém posledním roce ve funkci udělá se svým týmem mnoho užitečného pro Slovensko.
Útoky přicházely od Fica i Matoviče
V únorovém průzkumu důvěryhodnosti se Čaputová umístila druhá za předsedou strany Hlas Peterem Pellegrinim, který ji sesadil z prvního místa. Podle odborníků dokáže Čaputová i o těžkých tématech hovořit srozumitelným způsobem, vyjádřit svůj názor a přitom neodsoudit ty, kteří mají názor odlišný.
Takto vedla i svou kampaň před volbami v roce 2019, kdy kandidovala poprvé. Zastánkyně lidských práv a ochránkyně životního prostředí své zájmy a zkušenosti promítla do svého volebního programu a kampaň si odpracovala sama s pomocí dobrovolníků. Volby označila za volání lidí po změně.
V prvním kole voleb v roce 2019 získala 40,6 procenta hlasů oproti 18,7 procenta svého soupeře Maroše Šefčoviče, ve druhém pak zvítězila nad Šefčovičem v poměru 58,4 ku 41,59 procenta hlasů. Stala se tehdy nejmladší slovenskou hlavou státu a zároveň první ženou, která vykonává nejvyšší úřad.
Coby prezidentka čelila mnoha krizím ve vládě. Rok po jejím nástupu se premiérem stal předseda hnutí OLaNO Igor Matovič, kvůli jehož osobním sporům s koaličními partnery se nejdřív proměnilo složení kabinetu a on se stal ministrem financí, až nakonec ve vládě úplně skončil.
Vyhrožují mi smrtí, říká Čaputová. A cituje lži, které o ní šíří Fico |
Padla i vláda jeho spolustraníka Eduarda Hegera a nyní zemi vede úřednická vláda premiéra Ľudovíta Ódora jmenovaná Čaputovou. Během svého působení prezidentka několikrát sporné návrhy a zákony poslala k posouzení Ústavnímu soudu, za což ji kritizoval jak Matovič, tak předseda opozičního Směru Robert Fico. Oba ji ovšem kritizují soustavně a Fico ji se svými spolustraníky neváhal označit ani za „americkou agentku“ či „Sorosovu loutku“.
Zuzana Čaputová, rodným příjmením Strapáková, se narodila 21. června 1973 v Bratislavě. Coby právnička působila v neziskovém sektoru, věnovala se veřejné správě a problematice týraných a zneužívaných dětí. V rámci advokacie se zabývala i problematikou životního prostředí. Je členkou celosvětové sítě environmentálních právníků ELAW.
V prosinci 2017 oznámila vstup do vznikající politické strany Progresivní Slovensko, v lednu 2018 ji zvolili místopředsedkyní, funkce se vzdala po prvním kole prezidentských voleb. V roce 2021 dostala Stříbrnou medaili z rukou předsedy Senátu Miloše Vystrčila. Ocenili ji také Evropskou cenou za politickou kulturu, kterou uděluje Nadace Hanse Ringiera.
Za její čtrnáctiletý boj o uzavření skládky odpadu v Pezinku ji v roce 2016 jako právničku občanské iniciativy Skládka nepatří do města vyznamenali Goldmanovou environmentální cenou, někdy nazývanou Nobelova cena v oblasti ochrany životního prostředí.
