Slovenský ministr financí Igor Matovič (22. července 2020)

Slovenský ministr financí Igor Matovič (22. července 2020) | foto: Profimedia.cz

Nejsem LGBT+, nemají mě rádi. Matovič nařizuje médiím, koho zvát do debat

  • 28
Slovenský ministr financí Igor Matovič by rád omezil svobodu médií. Chce totiž zákonem nařídit, v jakém poměru mohou politici chodit do televizních diskuzí. Novináři by si prý měli zvát hlavně zástupce parlamentních stran. Tou nejsilnější je nyní Matovičovo OLaNO. Kritiku ministr odráží slovy, že jsou proti němu média zaujatá, „protože není LGBTI orientovaný“.

Politik, jenž zbohatl na vydávání regionálního tisku, se do novinářů naváží i osobními urážkami. Šéfredaktorovi portálu Aktuality.sk Peteru Bárdymu naposledy vzkázal, že je „hanba“, že si „užívá pocit pomalu Boha“ a že je jen slabým „odvarem“ zavražděného reportéra Jána Kuciaka, který pracoval právě v Bárdyho redakci.

A to vše jen proto, že Bárdy Matovičovi připomněl jeho slova z minulosti. Expremiér kdysi řekl, že je potřeba vyhrnout si rukávy, vystoupit ze své bubliny a řešit problémy obyčejných lidí, aby se na Slovensku nezačal „plíživě“ roztahovat fašismus.

Nyní se ovšem ve snaze prosadit svůj miliardový sociální balík pomoci rodinám zasaženým současným zdražováním, který se nelíbí šetřivější části koalice, nezdráhá využít ani hlasy krajní pravice. I díky ní v úterý balík prošel do druhého čtení, informují média.

Podle slovenských médií se Matovič předtím sešel se zástupem Lidové strany Naše Slovensko (LSNS). Tu vede odsouzený Marian Kotleba, který Matovičovi ještě před pár lety nestál ani za to, aby mu před televizní debatou podal ruku. Nyní je situace jiná a Matovič v rozhovoru pro rádio Expres prohlásil, že ho „tyto s*ačky nezajímají“ a že mu jde o výsledek. Klidně ať mu prý lidé říkají, že je fašista.

Slovenský premiér Peter Pellegrini hovoří s novináři po zasedání krizového štábu v Bratislavě. (12. března 2020)

Krátce po schůzce s krajní pravicí přišel ministr financí Matovič na koaliční radu s návrhem, jímž by omezil svobodu médií a v druhém sledu pomohl právě LSNS.

Pokud by navrhovaný zákon prošel, slovenská média – veřejnoprávní i soukromá – by si do svých diskuzí musela zvát přednostně politiky ze stran, které jsou zastoupené v parlamentu. Tím by ovšem zásah státu neskončil. Frekvence účasti politiků v debatách by se odvíjela od toho, jaký měla jejich strana volební výsledek.

Popularita OLaNO klesá

Od voleb z roku 2020 je v Národní radě nejsilnější Matovičovo hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO). To tehdy odstavilo od moci vládnoucí Směr-SD Roberta Fica a dosud vládne v koalici se třemi dalšími stranami. Ty měly ve volbách výrazně nižší zisky než vítězné OLaNO.

„Takový návrh tam zazněl, nepředložil však žádný konkrétní materiál. Souhlas koaliční rady nezískal,“ uvedla k Matovičovu nápadu šéfka poslaneckého klubu strany Svoboda a solidarita (SaS) Anna Zemanová. Návrh tak zcela jistě neprojde, Matovič na něm prý ale trvá a chce ho prosadit do září.

Pokud se mu to povede, ve výsledku by mohl pomoct i zmíněným extremistům, protože by si je televize zřejmě musely zvát častěji než dosud. Slovenská média se domnívají, že by zákon mohl z obrazovek naopak stáhnout jinou část opozice, a sice Hlas.

Ten založil expremiér Peter Pellegrini, ale do parlamentu se spolu se svými poslanci dostal ještě za Směr. Hlas se v průzkumech veřejného mínění umisťuje na nejvyšších příčkách popularity a jeho členové se v politických debatách objevují skutečně často – v hlavních relacích i častěji než OLaNO.

Sílící Fico už plánuje návrat k moci. Vládu chce sestavit s krajní pravicí

A to Matovičovi vadí. „Někdo se tu rozhodl, že udělá z Pellegriniho premiéra,“ tvrdil podle Denníku N s tím, že na svém návrhu trvá a chce ho prosadit do září. Už je prý načase stanovit pravidla, aby „televize konaly ve veřejném zájmu“. Třeba tak, že by měly častěji zvát kotlebovce a Hlasu sebrat jeho „nadhodnocený čas“.

Expremiér, který je ministrem výměnou za to, že se mu nerozpadla vláda, tak znovu pobouřil slovenskou veřejnost. Nápad se nelíbí koaličním ani opozičním politikům, o novinářích nemluvě. Ti připomínají, že podobně se k médiím chová i muž, kterého Matovič porazil, tedy expremiér Fico. Ten novináře často uráží a nazval je například „špinavé protislovenské prostitutky“.

Boj o zdanění ruské ropy


Slovenská sněmovna v úterý odložila hlasování o návrhu na zdanění ruské ropy, kterou v zemi zpracovává rafinerie Slovnaft z maďarské skupiny MOL. Strana SaS nejprve výměnou za zavedení nové daně žádala snížit sazbu DPH na pohonné hmoty.

Matovič to odmítl. Nově SaS žádá snížení spotřební daně na benzin a naftu. V opačném případě chce zdanění ropy vetovat.

Podle Matoviče Slovnaft těží z vývoje ceny suroviny na trhu. Původně řekl, že stát z nové daně získá až 300 milionů eur ročně. Ekonomové jeho ministerstva financí však odhadli, že v příštím roce může výnos ze zdanění ruské ropy dosáhnout jen desetiny z Matovičova odhadu.

Zmíněný Pellegrini k nápadu řekl, že jde o otevřenou cenzuru televizních diskuzí. „Ve snaze zabetonovat se u moci se Igor Matovič rozhodl jít přes mrtvoly,“ uvedl na sociálních sítích. Dodal, že zástupci OLaNO často odchází z debat „zbití jako psi“, a proto zřejmě nestojí o konfrontaci.

Korunu Matovič svým výrokům nasadil ve chvíli, kdy mu moderátor rádia Expres Braňo Zavodský řekl, že mezinárodní organizace podobné výpady ústavních činitelů vůči novinářům vnímají jako omezování svobody slova.

„To není snižování svobody slova, promiňte. Zlobím se na zaujatost médií, na sebestřednost médií, na aroganci šéfredaktorů, na aroganci novinářů, kteří si jednoduše řeknou, že když nejsem LGBTI orientovaný, tak jsem absolutní nepřítel,“ míní Matovič, jehož popularita za dva roky ve vládě citelně klesla.

V průzkumech už OLaNO zdaleka nedosahuje 25 procent tak jako ve volbách, podle posledních dat by skončilo s 10 procenty čtvrté za Hlasem, SaS a Směrem. Hypoteticky by se tak Matovičovi v dalším volebním období mohlo stát, že se v televizi bude objevovat mnohem méně než v současnosti.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video