Sebevražedné rozmnožování je známé u mnoha druhů rostlin a ryb, avšak u savců je vzácné. Nová studie, zveřejněná v časopise PNAS, zkoumala chování v době páření u 52 druhů malých hmyzožravých vačnatců v Austrálii, Jižní Americe a Papui Nové Guinei, informuje server BBC.
Zjistila, že pro mnohé z těchto malých zvířat jsou fatální jejich pokusy mít během pouhých 14 hodin sex s co nejvíce partnery.
Umírání naráz je spíše pravděpodobné u druhů, které žijí v regionech, kde je potrava hojná jen v jednom období v roce. To nutí samičky, aby zkrátily svou sezónu páření tak, aby se jejich potomci rodili v období, kdy je dostatek potravy. U těchto vačnatců samičky také synchronizovaly své reprodukční cykly.
"Samičky, které se spáří s více samci, vyřadí slabé jedince díky soutěži spermií." vysvětluje promiskuitu samiček doktorka Diana Fisherová z University of Queensland, která výzkumný tým vedla. "Ten, který zvítězí při oplodňování bude ten, jehož mládě spíše přežije," doplňuje.
Tento způsob reprodukce má však pro otce fatální následky. Pokusy samečků spářit se s co nejvíce samičkami v dlouhých, intenzivních intervalech u nich zvyšují hladiny hormonů včetně testosteronu. S náhlým návalem stresových hormonů se ovšem jejich organizmy nejsou schopny vypořádat.
"Pokud se lidé dostanou do velkého stresu, mají mechanizmus, který jim umožní dostat hladiny dolů," připomíná vědkyně. Vačnatcům však tato schopnost chybí.
Doktorka Fisherová dodává, že tato sexuální selekce vychází od samiček. Je to jiná strategie než mají ostatní savci, kde někteří samci o právo spářit se se samicí bojují či jsou vybráni samicí dle vzhledu či síly.
Evoluční strategie, kdy zemře polovina druhu v aktu reprodukce, může podle výzkumníků dobře fungovat pouze pokud je společenství daného druhu dostatečně velké.
