Putin dělá jenom to, co od něj očekává ruský národ, míní politolog

  21:15
Kořeny aktuálních bouřlivých událostí na Krymu sahají mnohem hlouběji do historie. Poloostrov v Černém moři není pro Rusy jen strategickým bodem. "Pro Rusko je Krym klíčový symbol, jde o konstitutivní téma ruské státnosti," říká pro iDNES.cz politolog a historik z Masarykovy univerzity Jan Holzer.
Ruský prezident Vladimir Putin promluvil o ukrajinské krizi na tiskové...

Ruský prezident Vladimir Putin promluvil o ukrajinské krizi na tiskové konferenci ve své rezidenci nedaleko Moskvy (4. března 2014). | foto: Reuters

Jaká jsou východiska nutná k pochopení stávající krize na Ukrajině?
Zdroje pochopení celé situace jsou ve vnitřní dynamice jak ukrajinské, tak ruské politiky. Chování Ruska, a koneckonců i všech dalších aktérů, je totiž primárně motivováno vnitřní politikou. I Putinův režim se zkrátka musí nějakým způsobem zodpovídat ruské společnosti, musí s ní nějak komunikovat. To, co nyní Putin dělá, je z velké části určeno ruskou společností, z jejíž strany předpokládá pozitivní odezvu.

A upřímně řečeno, Západ na tom není jinak. Západní postoje jsou zase především motivovány odpovědností západních elit vůči vlastním voličům. Je to hra o zájmy a preference, hodnoty, o způsob legitimace rozhodnutí tváří v tvář vlastním voličům.

Favorit Putin

Popularita prezidenta Vladimira Putina v ruské společnosti se už druhý týden drží na bezmála rekordní úrovni. Potvrzují to výsledky průzkumu agentury VCIOM, o nichž ve čtvrtek informovala ruská média.

Podle výsledků průzkumu schvaluje Putinovu činnost ve funkci hlavy státu 67,8 procenta Rusů. Podle analýz sociologů je příčinou vysoké popularity šéfa Kremlu politika vůči Ukrajině a zejména podpora ruské menšiny na Krymu.

Zdroj: ČTK

Je možné, že by se situace vyvíjela jinak, kdyby v čele Ruska nestál Vladimir Putin, ale jiná osoba?
Osobně se nedomnívám, že kdyby prezidentem nebyl Putin, chovalo by se Rusko zcela jinak. Vyjděme z toho, že se jedná o autoritativní režim, v němž je osoba lídra typicky důležitá. Takovýto lídr legitimizuje své kroky tím, že se opírá o mentalitu převažující části dané společnosti. Jistě, je možné, že by k této krizi vůbec nedošlo, kdyby v čele Ruska nestál Putin, ale to je už čistě spekulativní rovina.

Chcete tím říct, že kroky Kremlu jsou opřeny o jakési přesvědčení většinové části ruské společnosti?
Přikláním se k tomu, že Putinovo chování vyjadřuje určité přirozené směřování Ruska. Tamní autoritativní elity tíhnou v zásadě k symbióze s většinovým názorem společnosti, že ruský stát má určitá práva i ve svém blízkém příhraničí a musí si je hlídat. Přesvědčení, že existují jisté povinnosti vůči ruskojazyčnému obyvatelstvu, byť v tuto chvíli není začleněno v rámci Ruské federace. To jsou v zásadě kánony, kterým, ať je v čele Putin nebo kdokoliv jiný, musí být vyhověno.

Kde se ovšem bere ona touha Rusů po silném, autoritativním lídrovi? Dalo by se čekat, že po desetiletích totalitní vlády by měli spíše tíhnout k liberálněji smýšlejícím vůdcům.
Je to výsledek reflexe ruské společnosti období 90. let, tedy Jelcinovy éry, která, jakkoli se jednalo v podstatě o demokratickou formu vládnutí, silně znechutila velkou část ruské společnosti. A ruská společnost na to jasně odpověděla přitakáním autoritativnímu obratu. Lidé zkrátka řekli, že takový nepořádek v zemi už nechtějí. Požadovali, aby politické elity razantněji vyjadřovaly jednak ruské zájmy navenek, na straně druhé pak obnovily moc státu i směrem dovnitř.  A takhle to funguje už pomalu patnáctý rok.

V symbolické debatě o Krym tahají Ukrajinci za kratší konec

Jaké jsou historické kořeny současného dění na Krymském poloostrově?
Ve chvíli, kdy se začal v polovině 16. století utvářet moderní ruský stát, vznikal v zásadě jako stát vnitrozemský, bez přístupu k moři. Možných směrů expanze, jak se stát námořní velmocí, se tehdy nabízelo hned několik. Jedním z nich byl jižní směr k Azovskému a Černému moři. Expanze tímto směrem je nedílně spjata s budováním pozice Ruska jako námořní velmoci, která snila o tom mít pod kontrolou proslulé úžiny Bospor a Dardanely a ve výsledku přístup do Středozemního moře.

Historickou kapitolou, v níž posléze jasně zaznívá slovo Krym, jsou roky 1853 až 1856, tedy krymská válka. Právě díky tehdejšímu konfliktu se stal Krym pro Rusko klíčovým symbolem budování ruské státnosti a ruských imperiálních ambic. Tato skutečnost je srozumitelná pro každého Rusa. Jedná se o velké, řekl bych přímo konstitutivní téma ruské státnosti.

Je Krym natolik klíčovým symbolem i pro Ukrajince? Spojuje jej také Ukrajina s prvopočátky své státnosti?
Pro Rusy je Krym symbol, pro Ukrajince již méně. Formování moderní ukrajinské státnosti bylo mnohem komplikovanějším a nejednoznačnějším procesem než v případě Ruska. Mluvit tak o ukrajinském státu a říci, co do něj patří, jaké jsou jeho konstitutivní elementy, zdali je jeho součástí například Krym, je mnohem složitější.

Navíc tradiční obyvatelstvo Krymu není slovanské. Tím byli krymští Tataři, takže situace není jednoznačná ani etnicky. Pochopitelně jsou historické události, které by ten vztah mezi Ukrajinou a Krymem mohly dokumetovat, ale nemá to pro Ukrajinu onu symbolickou hodnotu. V symbolické debatě o Krym tahají Ukrajinci za kratší konec než Rusové. Krym je pro Rusy určitě emočně důležitější než pro Ukrajince.

Proč tedy tehdejší sovětský vůdce Nikita Chruščov daroval Krym před
60 lety Ukrajině, je-li pro Rusy natolik klíčovým symbolem?

Onen akt z roku 1954, kdy Chruščov předal Krym do teritoria Ukrajinské sovětské socialistické republiky, byl pouze aktem formálním. Šlo o akt představitele sovětské moci, který tak činí spíše symbolicky, jako připomínku 300 let staré Perejaslavské dohody, tradičně interpretované jako připojení Ukrajiny k Rusku. Krym s tím, upřímně řečeno, nemá moc společného. Podstatné je především sebechápání Sovětského svazu jeho elitami v 50. letech 20. století.

Jaký je v tom rozdíl oproti současnosti?
Tehdejší sovětské elity nepracovaly v nacionálních kategoriích typu Ukrajina, Rusko a podobně. Chruščov se jako sovětský vůdce prostě choval tak, že mu patří celý Sovětský svaz. To, co dělalo sovětský stát jednolitou entitou, nebyly historické mentality, ale sovětský režim a bratrství jeho národů, tedy ideologie.

V tomto smyslu se zkrátka jednalo o bratrský dar komunistického lídra lidu jedné z patnácti svazových republik, jenž neměl žádný geopolitický nebo mocensko-politický rozměr. Bylo to prostě gesto. V tu chvíli nikdo nepředpokládal, že by Sovětský svaz neměl přetrvat na věky věkoucí a že jednou z toho vznikne jakýkoli problém, ať už teritoriální, natož mezinárodní.

Dění na Ukrajině je připomínkou, že každý sleduje své zájmy

Aktuální dění na Krymu bývá často přirovnáváno k okupaci Československa v roce 1968. Je to na místě?
Československo roku 1968 je v tomto případě zcela irelevantní, odlišností je celá řada. V roce 1968 šlo o ideologické důvody, v Československu se odehrával projekt narušující monolitičnost komunistického bloku, a to sovětská moc nemohla dovolit.

Dnes je situace odlišná, Rusko už není totalitní, ale autoritativní režim. Nicméně zůstaly ony imperiální potřeby. Jak už jsem říkal, politické elity jsou povinny nějakým způsobem reagovat na to, jaké jsou požadavky většinové společnosti. A musíme si přiznat, že velká část Rusů prostě preferuje, aby Rusko bylo silné a sílu vidí v oněch tradičních, silových nástrojích.

Západ často argumentuje, že takový silový postup je ale porušováním mezinárodního práva.
Je třeba si říci, že neexistuje žádný přirozený stav mezinárodních vztahů. To je jenom iluze posledních let po devětaosmdesátém roce, že jsme dospěli do jakéhosi přirozeného stavu, garantovaného univerzální lidskoprávní rétorikou. To, co se nyní děje na Ukrajině, je prostě realistickou připomínkou toho, že různí političtí aktéři mají tendenci narušovat rovnováhu a hledat novou, pro ně výhodnější pozici.

Jan Holzer

Hlavním působištěm politologa a historika prof. PhDr. Jana Holzera, Ph.D. je Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Zaměřuje se na problematiku postkomunistických politických režimů, zejména Ruska a postsovětských republik, nebo teorii nedemokratických režimů.

Na podzim roku 2012 byl jmenován profesorem.

Nelze si nevšimnout velké role, jíž v řešení aktuální krize na Ukrajině sehrává Polsko. Jaké cíle tím Varšava sleduje?
Polsko je tradiční aktér v teritoriálním prostoru dnešní Ukrajiny. Pro Poláky bylo toto teritorium důležité pro budování jejich vlastní státnosti. Současné teritoriální vymezení polského státu je velmi mladé, tradičně totiž byla polská státnost spjata mnohem více s prostorem dál na východ. Pro významnou část polské společnosti je tak to, co se děje na Ukrajině, integrální součástí jejich politické identity a jejich politického uvažování. I pro obyčejného polského občana je to, co se děje na Ukrajině, důležité. Je to moment, který polské elity nemohou ignorovat.

Byly to však současné vládnoucí elity kolem premiéra Donalda Tuska, které ještě nedávno brojily proti tesknění po východních územích.
Z dnešního pohledu je poněkud paradoxem, že ministr zahraničí Radoslaw Sikorski opakovaně nabádal, aby se Polsko zbavilo oné přítěže až mesiášského vidění své role na východě. Právě Sikorski apeloval na budování polské pozice v Evropě, třeba na posílení vztahů s Německem, za což schytal od tradičněji orientované, s Kaczynským spjaté politické reprezentace řadu kritik. Nicméně i Sikorski ve chvíli, kdy se situace na Ukrajině zdramatizovala, pochopitelně začal jednat tak, jak od něj očekává podstatná část polských voličů.

V neposlední řadě samozřejmě hraje také o lepší pozici Polska v rámci Evropské unie, Polska jako nenahraditelného aktéra v procesu budování východní politiky unie. Jinak řečeno, Poláci mají na Ukrajině své zájmy stejně jako Rusové, ale pochopitelně jsou jiná váhová kategorie. Určité postupy si prostě nemohou dovolit.

Historie Krymu. Od nadvlády Tatarů po Chruščova a rozpad SSSR:

Nejčtenější

Chlípní rudoarmějci na lovu. Slavný fotograf nafotil tutlanou sexualitu v SSSR

Jen rok po Stalinově smrti dorazil do Sovětského svazu Henri Cartier-Bresson. Slavný francouzský fotograf ukázal říši komunismu jako nikdo předtím: za pompézními pomníky a legendami o budování...

Koruny místo eur. Reebok nabízel oblečení za hubičku, Češi zběsile nakupovali

Za neobvykle nízké ceny nabízel oblečení internetový obchod značky Reebok. V sekci „výprodej“ na svém webu představoval různé produkty za stejné částky jak v eurech, tak v korunách. Uživatelé...

Na Rakovnicku boural známý podnikatel a miliardář. Řidič druhého auta zemřel

Při tragické nehodě ve středu 4. června u Nového Strašecí na Rakovnicku se těžce zranil jeden z nejbohatších Čechů. Podle informací serveru Deník.cz byl řidičem auta Zdeněk Pelc, majitel firmy GZ...

Trefili jsme Rusům základnu s letouny, které jim ještě zbyly, hlásí Ukrajinci

Sledujeme online

Ukrajinská armáda oznámila, že zasáhla vojenská letiště v ruském Engelsu a Ďagilevu a sklad pohonných hmot v Saratovské oblasti, kde vypukl požár. Podle ukrajinského generálního štábu šlo o...

Nizozemský král je v Praze. S Pavlem hovořil o zahraniční politice i Ukrajině

Prezident Petr Pavel s manželkou Evou přivítali při slavnostním ceremoniálu na Pražském hradě nizozemský královský pár, krále Willema-Alexandera a královnu Máximu. Oba státníci se na setkání shodli...

V Indii se zřítil letoun s 242 lidmi mířící do Británie. Zřejmě nikdo nepřežil

Letadlo společnosti Air India s 242 lidmi na palubě mířící do Británie se krátce po startu zřítilo do obydlené čtvrti za letištěm v západoindickém městě Ahmadábád. Záchranáři již na místě neštěstí...

12. června 2025  10:55,  aktualizováno  14:14

Pumu, která utekla při krmení, stále hledají. Majitel neměl její chov povolený

V Josefově na Sokolovsku ve středu utekla při krmení puma. I když odchytáři použili dvě uspávací injekce, zvíře je stále ve volné přírodě a přes noc s ním pátrači ztratili kontakt. Do akce zapojili...

11. června 2025  18:13,  aktualizováno  12.6 14:06

Těla a trosky byly všude, kam jsme se podívali, líčí svědci havárii letadla v Indii

Hustá vrstva kouře ve vzduchu, mrtví lidé a všude trosky. Tak popisují svědci pád letadla v západoindickém městě Ahmadábád. Hasiči na místě tragédie bojují s požárem. Letoun, na jehož palubě bylo 242...

12. června 2025

Nikdo by to do nich neřekl. Jaké vraždící bestie se skrývaly za fasádou líbezného páru?

Vraždy pro peníze, z rozmaru nebo pro sexuální uspokojení. Nejzkaženější manželské nebo i milenecké páry 20. století si při zločinech počínaly s naprostou lhostejností k lidskému životu. Co je svedlo...

12. června 2025  13:59

Bílé plomby, které si lidé dosud platili, budou o 930 korun levnější, uvedl Šmucler

Bílé zubní plomby budou od roku 2026 o 930 korun levnější. Začnou na ně přispívat zdravotní pojišťovny. Ve čtvrtek to řekl prezident České stomatologické komory (ČSK) Roman Šmucler na základě dohody...

12. června 2025  13:53

Nasadil si sluchátka a šel střílet. Útočník z rakouské školy byl extrémní introvert

Útočník ze školy v rakouském Štýrském Hradci podle prvních výsledků vyšetřování střílel bez konkrétního cíle, zasáhl bývalou učitelku, ostatní oběti neznal. Dva dny po útoku to oznámili kriminalisté....

12. června 2025  13:31

Megakauza, řekla Schillerová k bitcoinům. Schůzi o nedůvěře očekává příští týden

Hnutí ANO ve čtvrtek podalo návrh na svolání mimořádné schůze, jejímž cílem je vyslovení nedůvěry vládě Petra Fialy, kterou otřásla bitcoinová kauza bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka (oba...

12. června 2025  9:30,  aktualizováno  13:25

Soud ve Štrasburku se zastal nebinárního českého občana ve sporu o rodné číslo

Český občan Taylor H. částečně uspěl u Evropského soudu pro lidská práva (ECHR) ve Štrasburku se stížností na Česko kvůli udělení rodného čísla odpovídajícího mužskému pohlaví. Taylor H. se...

12. června 2025  13:19

F**k Musk! Rock for People začal tvrdě politicky. V mezích zákona, říká pořadatel

Jubilejní 30. ročník pětidenního festivalu Rock for People v hradeckém Parku 360 začal ve velkém stylu. Rozrostl se, hned první den přitáhl tisíce návštěvníků a přinesl i hlasité politické postoje....

12. června 2025  13:07

RECENZE: Znovu učí, jak vycvičit draka. Věrně, efektně, ale proč vlastně?

65 % Premium

V kinech se potkají dva tábory. Ti, kdo stejnojmennou animovanou verzi příběhu Jak vycvičit draka nikdy neviděli, budou z její premiérové hrané předělávky nadšeni. Právem. A ti, kdo hit z roku 2010...

12. června 2025

Zvolte Porodnici roku 2025 a zahrajte si o zajímavé ceny
Zvolte Porodnici roku 2025 a zahrajte si o zajímavé ceny

Rodila jste v letech 2020 až 2025? Podělte se o své zkušenosti, vložte recenzi na vaši porodnici a ovlivněte tak budoucího vítěze ankety Porodnice...

Smartwings rozšiřují linky z Prahy o pět nových destinací, v zimě nabídnou exotiku

Letecká společnost Smartwings od října rozšiřuje počet letů z Prahy o pět nových destinací: Brusel, Barcelonu, Porto, Bukurešť a Řím. Dopravce také počítá s častějšími lety do turisticky oblíbených...

12. června 2025  12:38

Zloděj „vykuchal“ stavební stroje na dálnici D3. Způsobil škodu přes dva miliony

Stavební stroje pracující na dálnici D3 na Českokrumlovsku si vybral neznámý zloděj, který z nich ukradl drahé elektronické ovládací jednotky. Způsobil škodu přes dva miliony korun. V případě...

12. června 2025  12:37
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.