„O víkendu tu byl na návštěvě můj kamarád z Běloruska, šli jsme po ulici a počítali jsme, kolik uslyšíme jazyků. Zdálo se, že polština je v menšině. Slyšeli jsme hodně ruštinu a trochu ukrajinštinu,“ říká Jahor Perakhod, emigrant z Běloruska, který ve Varšavě loni otevřel bar GiGi.
Ačkoli polsky mluvící lidé stále tvoří drtivou většinu obyvatel metropole, ruskojazyčná menšina je tu podle The Guardianu výrazná.
Zásadní roli v tom sehrála ruská invaze na Ukrajinu, která vyhnala z domova miliony lidí. Téměř jeden a půl milionu z nich se usadilo v Polsku a přidalo se ke zdejší početné ukrajinské populaci. V zemi nyní žijí více než tři miliony Ukrajinců, což je osm procent obyvatel. Většina utečenců, kteří se tam rozhodli zůstat, pochází z válkou obzvláště zmítaného ukrajinského východu, kde lidé před před invazí používali hojně ruštinu.
Do Polska odešly také desetitisíce Bělorusů, převážně rusky mluvící, a to zejména po protivládních demonstracích v roce 2020. K ruskojazyčnému obyvatelstvu se řadí i skupina přistěhovalců ze zemí bývalého SSSR ve Střední Asii, kteří v Polsku pracují například jako taxikáři nebo kurýři.
„Všichni naši zaměstnanci a většina našich hostů jsou běloruští exulanti. Doufáme, že v budoucnu k nám budou chodit i Poláci a budeme prostě normální bar ve Varšavě,“ říká Perakhod.
Mnozí rusky mluvící Ukrajinci v Polsku se učí polštinu a doma přešli na ukrajinštinu. Pro některé ale není snadné jazyk rychle změnit.
„Nikdo mi neřekl nic zlého, ale je mi samozřejmě nepříjemné tu mluvit rusky vzhledem k polské historii,“ říká sedmatřicetiletá Maryna, která loni uprchla ze Záporoží a ve Varšavě se živí jako manikérka. „S přáteli, rodinou, klientkami mluvím hlavně rusky,“ říká s tím, že se polštinu učí, ale jde jí to pomalu.
Ruština byla na Ukrajině městskou řečí, teď ji mnoho lidí přestalo používat |
Přestože většině Poláků slyšet ruštinu na ulici nevadí, v některých to s ohledem na válku na Ukrajině i mnohá desetiletí represí ze strany imperiálního Ruska i Sovětského svazu vůči Polsku vyvolává negativní reakce.
„Válka zabila ruštinu jako neutrální komunikační jazyk,“ řekl The Guardianu předseda Svazu Ukrajinců v Polsku Mirosław Skórka. Organizace podle něho přijala mnoho telefonátů od Poláků, kteří chtěli pomoci a znepokojilo je, když zjistili, že Ukrajinci, kterým pomáhají, používají ruštinu.
„Nikomu nevadí, že Bělorusové mluví rusky, ale pokud jde o Ukrajince, lidé se ptají, zda to svědčí o jejich politických preferencích. Po nějaké době mnozí těžko chápali, proč se nenaučili ukrajinsky nebo polsky,“ řekl Skórka.
4. června 2023 |
Ukrajinci se od ruštiny odklánějí
Používání ruštiny má po invazi Kremlu negativní konotace ale také na Ukrajině. Podle studie Kyjevského mezinárodního sociologického institutu z prosince se počet Ukrajinců, kteří v každodenním životě používají výhradně nebo většinou ukrajinštinu, zvýšil ze 49 procent v roce 2017 na 58 procent v roce 2022, a odpovídající číslo u ruštiny kleslo z 26 procent na 15 procent.
Přechod na ukrajinštinu je podle Rádia Svobodná Evropa (RFE) patrný všude: na ulicích, na sociálních sítích nebo v knihkupectvích.
Disko a dědek z bunkru. Válka obohatila ukrajinštinu i ruštinu o nové pojmy |
„Mám syna v ukrajinské armádě. Z rodného Sevastopolu na Krymu jsem odešla, protože jsem nemohla žít vedle černomořské flotily, která střílí raketami na naši zemi. Chci přejít z ruštiny, abych se zbavila pocitu viny,“ vylíčila Iryna, která v Kyjevě jednou týdně dochází společně se skupinou dalších studentů-vysídlenců na hodiny ukrajinského jazyka.
Svou ukrajinštinu si chodí zlepšit také Světlana z Enerhodaru, který Rusové okupují loňského března. „Chci zapomenout na život pod okupací,“ uvedla Světlana, která do Kyjeva odešla před dvěma měsíci.
„Západ a v menší míře i střed země už byly z velké části ukrajinskojazyčné. V roce 2012 však na jihu a východě mluvilo ukrajinsky jako svým mateřským jazykem jen asi 10 procent obyvatel. Do léta 2022 se tento podíl zvýšil na více než 70 procent,“ uvedl autor výzkumu Volodymyr Kulyk.
Rusky už nepromluvím. Ukrajinci po invazi končí s jazykem, který denně používali |
Volba je podle něho pro lidi na Ukrajině nejen jazykově ale také politicky významná. „Před invazí v roce 2022 dávala většina lidí na východě a jihu Ukrajiny přednost ruštině a neviděla problém v tom, že jsou vnímáni jako lidé preferující ruštinu. Nyní nechtějí s cizincem mluvit rusky,“ říká.
Podle Kolyka v roce 2012 více než 25 procent obyvatel jižní a východní Ukrajiny považovalo ruštinu za svůj „rodný“ jazyk. Nyní je to však už jen šest procent. Podle něj jde o „používání jazyka jako odporu“. „Používají jazyk, aby se postavili agresi a imperialismu, který je podle nich jejím základem“.
