Ruský prezident Vladimir Putin v Moskvě sleduje cvičení ruských strategických jaderných sil. (26. října 2022) | foto: Reuters

Všechny rakety zasáhly cíl. Putin dohlédl na cvičení ruských jaderných sil

  • 306
Ruský prezident Vladimir Putin sledoval cvičení ruských strategických jaderných sil a vyslechl hlášení, které mu podal ministr obrany Sergej Šojgu. Oznámily to ruské tiskové agentury. Strategické síly splnily úkoly cvičení v plném rozsahu, všechny rakety zasáhly svůj cíl, uvedla agentura TASS s odvoláním na Kreml.

Rusko uspořádalo cvičení jaderných sil v době zvýšeného napětí, kdy po vojenských neúspěších ve válce proti Ukrajině začala Moskva obviňovat Kyjev, že chystá útok „špinavou jadernou bombou“, hrozící radioaktivním zamořením rozsáhlé oblasti za pomoci klasické trhaviny. Ukrajinští představitelé tato obvinění popřeli. Západ varuje Rusko před použitím jaderných zbraní pod falešnou záminkou.

Putin se spojil s ministrem z kremelského situačního střediska. Prostřednictvím videohovoru vyslechl hlášení šéfa resortu obrany a také náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova. Šojgu prohlásil, že cvičení bylo motivováno přípravou na případný nepřátelský jaderný útok proti Rusku.

„Soudruhu vrchní veliteli, v souladu s plánem výcviku ozbrojených sil se pod vaším velením koná cvičení, během kterého budou propracovány úkoly zasazení masivního jaderného útoku strategickým silami v reakci na nepřátelský jaderný útok,“ citovala Šojgua agentura TASS.

Ruské ministerstvo obrany ukázalo záběry odpálení mezikontinentální rakety Siněva z jaderné ponorky Tula a let strategického bombardéru Tu-95MS, který vypustil střely s plochou dráhou letu. V rámci cvičení byla z kosmodromu Pleseck vypuštěna také mezikontinentální raketa Jars. Jejím cílem - a stejně jako rakety Siněva - byl polygon na Kamčatce na druhé straně Ruska.

Pokud Rusko použije jaderné zbraně, bude čelit následkům, pohrozily USA

Putin ve středu prohlásil, že Ukrajina ztratila svou svrchovanost a řídí ji Spojené státy, které ji využívají jako beranidlo proti Rusku a vůbec proti společenství bývalých sovětských republik. „Ukrajina se stala nástrojem americké zahraniční politiky,“ řekl Putin podle agentury Interfax před vedoucími delegací spojeneckých republik na moskevské schůzce bezpečnostních orgánů a tajných služeb.

Ruský prezident také nařídil posílit bezpečnost objektů dopravní a energetické infrastruktury v obavě před útoky, jaký 8. října poškodil Kerčský most, vedoucí z Ruska na anektovaný Krym. Moskva tento útok připisuje ukrajinským tajným službám.

Neudělejte chybu, varoval Rusko Biden

Americký prezident Biden v úterý prohlásil, že Rusko by udělalo vážnou chybu, pokud by na Ukrajině použilo taktickou jadernou zbraň. Reagoval tak na ruská tvrzení o tom, že Ukrajina připravuje takzvanou špinavou bombu.

Ruské ministerstvo obrany v minulém týdnu informovalo své protějšky ve Spojených státech, Francii, Británii i Turecku, že ukrajinská vláda připravuje zbraň, která způsobí radioaktivní zamoření rozmetáním radioaktivního materiálu pomocí běžné trhaviny.

Rusko své obavy vzneslo i na jednání Rady bezpečnosti OSN za zavřenými dveřmi. Generálnímu tajemníkovi OSN Antóniovi Guterresovi poslal velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja dopis, kde jej vyzývá, aby udělal vše, co je v jeho silách, aby zabránil „ohavnému zločinu“ ze strany Ukrajiny.

Západní státy toto tvrzení shodně odmítly. Popřel jej i ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, který řekl, že obviňování Moskvy působí dojmem, že plánuje operaci pod cizí vlajkou.

Co umí špinavá bomba. Radiologická zbraň šíří zejména strach a paniku

Zároveň uvedl, že na Ukrajinu v reakci na ruská obvinění brzy dorazí odborníci z Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), kteří získají plný přístup. V této souvislosti Kuleba vyzval Moskvu, aby byla stejně transparentní.

Bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby v pondělí uvedl, že Rusko již dříve jiné obviňovalo z věcí, které samo zamýšlelo udělat. „V současnosti ale neexistuje žádný důkaz, že by tomu tak bylo i v tomto případě,“ dodal Kirby.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video