„Rusové si hlavně potřebují zachovat tvář. Celá ta operace je zpackaná, vycházela ze špatných strategických a politických cílů. Rusko tu válku už de facto prohrálo. Cíle, které si vytklo, těch nedosáhne. I když bude říkat, že jich dosáhlo,“ říká diplomat a politický geograf Jaroslav Kurfürst.
Ruská vojenská operace podle něj byla od začátku absurdní, protože před invazí bylo na délce 3 500 kilometrů podél ukrajinských hranic rozmístěno asi 190 000 mužů. „Tak mělké obklíčení dává smysl jen v případě, kdy jste přesvědčen, že rychle sesadíte vedení a celá země se zhroutí. Ale Rusové vůbec neodhadli, co se na Ukrajině děje a jak pevně ukrajinský národ stojí za svojí státností,“ zamýšlí se.
Poslechněte si rozhovor s diplomatem Jaroslavem Kurfürstem v Kontextu.
Rusové podle něj budou nyní chtít do 9. května dosáhnout nějakého vítězství, které budou moci prodat domácímu publiku. Takzvaná denacifikace a demilitarizace budou hlavně záležitostí propagandy, ruská armáda však musí především vykázat nějaké úspěchy v Donbasu, kam nyní přesouvá síly z okolí Kyjeva a Černihivu.
Z Moskvy se také ozývají hrozby, že pokud Rusku nebude nějaké vítězství dopřáno, může se konflikt projevit i v jiných částech světa – a údajně není vyloučeno ani použití jaderných zbraní. Podle Kurfürsta ovšem jejich nasazení není podle současné jaderné doktríny Ruské federace možné.
 |
„V situaci, kdy Rusko vede agresi proti jinému státu a dostane na jeho území takzvaně na zadek, tak opravdu nemůže použít jaderné zbraně,“ říká. Jediný použitelný scénář by podle něj mohl být ten, který počítá s existenčním ohrožením Ruska při napadení konvenčními zbraněmi. „Ale ani největší propagandisté nemohou jako napadení Ruska interpretovat to, že Ukrajinci vytlačí Rusy ze svého vlastního území. To opravdu ne,“ dodává.
Proč jsou dějiny ukrajinské státnosti spjaté více s Evropou než s Moskvou? Jak by česká diplomacie mohla Ukrajině pomoci na cestě do Evropské unie? Co můžeme čekat od mírových rozhovorů? To vše se dozvíte v podcastu Kontext.
