Ve městech Kursk a Voroněž, která se obě nacházejí asi 160 kilometrů od hranic s Ukrajinou, nelze zvýšenou vojenskou přítomnost ignorovat.
Zatímco v Kursku cvičila v minulém týdnu lidem nad hlavami letka stíhaček, obyvatelé Šilova nedaleko Voroněže nevěřili svým očím, když se ze zasněženého pole za místní základní školou vynořil raketový systém protivzdušné obrany Pancir. Podle úřadů rovněž v rámci cvičení.
V nedaleké Maslovce pak obyvatelé už měsíce přihlížejí, jak armáda na vlakovém nádraží vykládá nespočet tanků, dělostřeleckého vybavení a munice. „Moje žena se vrátila z práce a křičela o tancích, tancích, tancích,“ říká Oleg Romaněnko, mechanik a dělník v kovovýrobě.
„Je těžké vyjít z domova, vidět to a nemyslet na to, že by mohla nastat válka. Každý, kdo tu bydlí, už na to myslel,“ popsal listu The Guardian.
Pogonovo training area, near Voronezh, western Russia. Jan. 26. Battle groups, firing range, towed artillery, live-fire training area. : @Maxar https://t.co/3C5syY5n2B
Do pohraničí míří i vojáci ze Sibiře
Na sociálních sítích se stále častěji objevují videa vlaků přepravujících ruskou armádu směrem na frontu, údaje o letech pak podle analytiků naznačují, že k hranicím s Ukrajinou míří také vojáci ze Sibiře.
Zatímco u železničního skladu v Kursku se podle reportérů The Guardianu nedávno pohybovali příslušníci ruského letectva, v okolních městech pak lidé spatřili konvoje s ruskou Národní gardou, kterou bezpečnostní experti považují za potenciální navazující sílu.
Většina těchto aktivit svědčí o tom, že Moskva neustává v hromadění sil u hranic. Rusko podle USA nedaleko nich rozmístilo na svých základnách již 83 "praporních taktických skupin“, z nichž každá má zhruba 750 až 1000 vojáků. A do pohraničí podle jejich informací míří dalších čtrnáct skupin.
Američtí představitelé se domnívají, že Kreml má momentálně umístěno sedmdesát procent armádní techniky, kterou potřebuje k zahájení útoku.
Ruské bombardéry hlídkovaly nad Běloruskem. Lukašenko mluví o rychlé válce |
„V posledních týdnech jsme zaznamenali téměř všechna výstražná znamení, která se dala očekávat,“ citoval The Guardian nejmenovaného člena investigativní organizace Conflict Intelligence Team (CIT).
K těmto signálům podle něj patří například 200. samostatná motostřelecká brigáda, která v lednu opustila svou základnu za polárním kruhem, přesun jednotek výsadkářů či zmíněná Národní garda. „Zaznamenali jsme i transfer vybavení do vojenského tábora ve městě Jelňa,“ uvedl zdroj.
„Důkazy, které máme, silně naznačují, že je do toho zapojena doslova každá velká pozemní formace ruských ozbrojených sil. Je to doslova bezprecedentní, alespoň od dob Sovětského svazu,“ dodal člen CIT.
Nemáme mluvit s médii, říkají Rusové
Mnozí lidé v Maslovce ale těmto signálům nepřikládají zásadní význam. Armádní vybavení přijíždějící od loňského jara po železnici je podle nich jen součástí obranné pozice či pákou pro vyjednávání se Západem.
„Už jsme si zvykli,“ říká seniorka Marina. „Vojáci dorazí a za pár dní jedou zase pryč. My nezasahujeme a neklademe otázky. Taková je doba,“ líčí. Někteří její sousedé popsali, že se jim dostalo neformálního varování, že o hromadění vojáků a přesunu vozidel nemají s médii ani cizinci mluvit.
Secondly, we are seeing a massive influx of vehicles and personnel in Kursk where elements of the 6th CAA are stationed. Subunits from the 9th Artillery Brigade may have arrived, along with another BTG. We are now waiting for Iskanders and probably guests from the High North. https://t.co/ry6QrVD3YU
Podobná situace se odehrává také v sousední Kurské oblasti. Region donedávna vykazoval relativně malou vojenskou aktivitu, začátkem února ale podle analytika Konrada Muzyka ze společnosti Rochan Consulting zaznamenal „masivní příliv vozidel a personálu“.
Také zde lidé v posledních dnech natočili přesun tanků a dalších těžkých zbraní po železnici. Útok z této oblasti by podle analytiků mohl směřovat na město Charkov nebo by mohl pokračovat směrem na Kyjev.
