V německém Mnichově vyšly do ulic tisíce lidí. Žádaly konec války a zastavení...

V německém Mnichově vyšly do ulic tisíce lidí. Žádaly konec války a zastavení vývozu zbraní na Ukrajinu. (8. dubna 2023) | foto: Profimedia.cz

Kreml chtěl ovlivnit německé politiky a vytvořit proruskou koalici, píše list

  • 70
Kreml v Německu usiloval o vytvoření „protiválečné“ koalice, která by se stavěla proti další podpoře Ukrajiny, napsal The Washington Post. Podle listu to vyplývá z dokumentů, které mu poskytla jedna z evropských rozvědek. Popisují setkání, na nichž představitelé Kremlu vybízeli ruské politické stratégy, aby se zaměřili na Německo ve snaze vyvolat v Evropě odpor proti další podpoře Ukrajiny bránící se ruské agresi.

Údajně protiválečná rétorika zaznívala na únorové demonstraci před Braniborskou bránou v Berlíně, na niž dorazilo asi 13 tisíc lidí, připomíná americký deník. Protest vedla Sahra Wagenknechtová, členka krajně levicové parlamentní strany Levice. Wagenknechtová prohlašovala, že německé tanky, které Berlín přislíbil Ukrajině budou brzy použity k tomu, aby se z nich střílelo na „ruské ženy a muže“.

„Nechceme hlubší zavlečení Německa do této války,“ zaznělo od ní také na demonstraci, na níž vyzývala k vytvoření nového mírového hnutí. Odsuzovala boje na Ukrajině, ale o skutečnosti, že válku před rokem rozpoutalo Rusko, se nezmínila. Mezi těmi, kdo ji na demonstraci tleskali, byly i desítky členů krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD).

Na obálce německého časopisu Compact, který dává prostor krajně pravicovým názorům, se pak objevil výrok, že právě Wagenknechtová by byla „nejlepší kancléřkou a kandidátkou pro levici i pravici“.

Doklady o komunikaci ruských stratégů se spojenci v Německu v dokumentech, které měl The Washington Post možnost analyzovat, nejsou. List ale cestou rozhovorů zjistil, že nejméně jedna osoba blízká Wagenknechtové a někteří členové AfD byli v kontaktu s ruskými oficiálními představiteli v době, kdy Kreml rozvíjel svůj plán na ovlivňování společenské atmosféry v Německu.

Stop zbraním na Ukrajinu. Německá levice má plán k výročí ruské invaze

Z analyzovaných dokumentů podle amerického deníku vyplývá, že se Kreml snažil o přímé zapojení do německé politiky tak, že se pokusil o vytvoření nové koalice krajní levice s příznivci Wagenknechtové a krajně pravicovou stranou AfD. Kromě toho měl v úmyslu podpořit extremisty z obou stran politického spektra v odporu proti německé vládě kancléře Olafa Scholze.

Jedním z cílů Kremlu bylo podle dokumentu z 9. září dosáhnout, aby se podpora AfD zvedla z 13 procent, které jí tehdy dávaly průzkumy. AfD se měla stát stranou „německé jednoty“ a razit pozici, že sankce uvalené na Rusko odporují německým zájmům.

Berlíňané demonstrovali proti posílání zbraní Ukrajině, chtějí mírová jednání

Snaha vyvolat v Německu takzvané protiválečné nálady jsou jednou ze skrytých front ruské války na Ukrajině, píše The Washington Post. Na této frontě se Kreml snaží podrýt jednotu Západu a nechat konflikt na Ukrajině zamrznout za podmínek, které si sám zvolí.

Využívání protiválečných demonstrací k rozdělení Západu je podle listu kremelskou taktikou už od dob Sovětského svazu. Jeden z účastníků únorové demonstrace a editor časopisu Compact, šestašedesátiletý Jürgen Elsässer, už v 80. letech vedl protest proti rozmístění amerických raket Pershing v západním Německu. Jeho magazín nyní němečtí představitelé označují za prokremelské médium.

„Tyto taktiky známe z dob studené války, když se Sověti snažili ovlivnit protiválečná hnutí a manipulovat je,“ sdělil americkému deníku představitel německých bezpečnostních složek, který si přál zůstat v anonymitě.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video