Dokument byl podle ruského listu prezentován v Kremlu loni někdy mezi 4. a 12. únorem, tedy ještě před masakrem na Majdanu a následným útěkem ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče ze země. Podle opozičního listu dokument upozorňoval, že Janukovyč může brzy padnout a Ukrajině poté hrozí občanská válka.
Evropská unie a Spojené státy by v takovém případě nebránily rozpadu Ukrajiny a dokument proto navrhuje nastolit podmínky pro uspořádání referend na Krymu a v ruskojazyčném Donbasu o sebeurčení a případném připojení k Rusku.
„Je velmi důležité, aby ‚mezinárodní komunita‘ měla co no nejméně důvodů pochybovat o legitimitě těchto referend,“ cituje Novaja Gazeta kremelský dokument a dodává, že nabádá ke kampani v ruských sdělovacích prostředích na podporu zmíněných kroků. Agentura Reuters upozorňuje, že věrohodnost dokumentu se nedá ověřit a redakce opozičního listu neuvedla, kdo ho vypracoval a jestli se jím Kreml řídil.
„Kreml s tím nemá nic společného“
Kreml popírá, že by anexi Krymu plánoval ještě před Janukovyčovým pádem loni 21. února. „Ne, toto není pravda. Není to pravda. Možná. Chci říci, že to nemohu vyloučit. Já ten dokument neznám. Nevím, kdo je jeho autorem,“ uvedl pro CNN Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.
„Víte, tyhle noviny...občas publikují nepředstavitelné věci. A já nevidím žádný důvod, proč na to reagovat. Mohu vám říci jen jednu věc - i kdyby takový dokument existoval, nemá s Kremlem nic společného. A nemá nic společného ani s oficiálními dokumenty ruské vlády,“ dodal Peskov.
Agentura Reuters připomíná, že její reportéři měli v rukou jiný dokument z června 2013, ve kterém ruský režim dává najevo strach ze ztráty vlivu na Ukrajině a touhu zapojit Kyjev do chystané Euroasijské unie. Kreml tento dokument nekomentoval.
Ukrajina si tuto neděli připomene rok od chvíle, kdy se poloostrov vydal do náruče Ruska. Ruský parlament 1. března 2014 schválil Putinův záměr nasadit na Krymu vojáky kvůli údajně potřebě chránit životy místních Rusů. Na Krymu se pak objevili „zelení mužíčci“, tedy ruští vojáci v neoznačených uniformách a rychle zpacifikovaly místní ukrajinské posádky.
Pro připojení Krymu k Ruské federaci se v referendu 16. března vyslovilo 96,8 procenta hlasujících. USA, EU a později i OSN referendum odmítly. O dva dny později Putin podepsal v Kremlu s představiteli Krymské republiky a Sevastopolu smlouvu o vstupu do Ruské federace.
Rusové v březnu 2014 obsadili na Krymu i sídlo námořnictva:
19. března 2014 |
