Ruský prezident Dmitrij Medveděv na návštěvě Kurilských ostrovů

Ruský prezident Dmitrij Medveděv na návštěvě Kurilských ostrovů | foto: AP

Prestiž, geopolitika, těžba. Důvody, proč Moskva nechce Tokiu vrátit Kurily

  • 195
Prestiž, historické resentimenty, vojensko-strategické kalkuly i možnost těžby. To vše je v pozadí vleklého rusko-japonského sporu o Kurilské ostrovy, který brání uzavření mírové smlouvy mezi oběma zeměmi. Moskva by měla Tokiu část ostrovů vrátit, přes oživená jednání a výzvu Evropské unie se ale zdráhá.

Kořeny sporu sahají až do 17. století, kdy Kurily současně osídlovali Rusové i Japonci. Předmětem tahanic se nadlouho stal i Sachalin.

V 19. století si Moskva a Tokio rozdělovaly tyto ostrovy na Dálném východě cestou diplomacie. V roce 1855 připadla jižní část Kuril Japonsku a severní Rusku. V roce 1875 dohodly jiný výměnný obchod: Moskva dostane vytoužený Sachalin a Japonci celé Kurily. 

Pak ale přišly ke slovu zbraně. Po porážce v rusko-japonské válce odevzdala Moskva v roce 1905 Kurily i jižní část Sachalinu. Na konci druhé světové války se karta obrátila. SSSR obsadil celý Sachalin i japonské jihokurilské ostrovy Iturup, Kunašir, Šikotan a Habomaj. Ty zabral tři dny po oznámení japonské kapitulace a tamních 17 000 Japonců nuceně vysídlil. 

Od té doby je kolem ostrovů dusno. Tokio vyčítá Moskvě neoprávněnou anexi, Rusko Japonsku zpochybňování výsledků druhé světové války. V pozadí je ale víc než mravní rozhořčení. 

Ostrovy mají strategickou polohu z hlediska vojenského i kvůli námořním trasám. Obklopují je bohatá loviště ryb a v oblasti se skrývá i nerostné bohatství včetně zlata a možná i zemního plynu.

Japonsko chce čtyři ostrovy, Rusko nabízí dva

Tokio si v souladu s dohodou z roku 1855 nárokuje Iturup, Kunašir, Šikotan i Habomaj. Japonské požadavky podpořil v roce 2005 Evropský parlament. Moskva ale naznačuje, že by vrátila jen Šikotan a Habomaj. Na základě sovětsko-japonské deklarace z roku 1956 by tak měla učinit po podpisu mírové smlouvy. 

V lednu 1960 ale SSSR deklaraci vypověděl poté, co Japonsko uzavřelo bezpečnostní dohodu se Spojenými státy. Na přetrvávající obavy Moskvy z Washingtonu reagoval v listopadu 2018 japonský premiér Šinzó Abe. Ujistil, že pokud Rusko předá Japonsku část Kuril, nevzniknou na nich americké vojenské základny. 

Abe a ruský prezident Vladimir Putin se v listopadu zavázali oživit jednání o mírové smlouvě. Kreml dal ale vzápětí najevo, že diskuse o dohodě z roku 1956 "absolutně neznamená automatické předání nějakého území“.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov pak v lednu 2019 prohlásil, že postoje obou zemí nadále vzdalují „podstatné rozpory“. Ruská veřejnost se proti možnému navrácení ostrovů bouří

V roce 2016 se v japonském tisku objevily informace, že Tokio zvažuje navrhnout Moskvě společnou správu sporných ostrovů. Japonské ministerstvo zahraničí to ale popřelo. 

Rozhovory o mírové smlouvě započaly už v roce 1955. V dubnu 1996 se na jejich obnovení dohodl ruský prezident Boris Jelcin a japonský premiér Rjútaró Hašimoto. Smlouvu chtěli podepsat do roku 2000, což se však nepodařilo.

Jelcin v říjnu 1993 na návštěvě Japonska potvrdil platnost deklarace z roku 1956. V roce 1992 stáhla Moskva z Kuril svých 7000 vojáků. 

V únoru 2011 ale řekl tehdejší ruský prezident Dmitrij Medveděv, že na jižních Kurilách rozmístí moderní zbraně. „Budou tam vhodné zbraně, které zajistí bezpečnost ostrovů jako nezpochybnitelné části Ruska,“ prohlásil k nevoli Japonců. 

Kurilské ostrovy patří Rusku, přičemž jejich jižní část (Kunaširi, Iturup, Šikotan a Habomajské ostrovy) jsou nárokovány Japonskem.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video