Výzvědný letoun Il-20 zmizel v pondělí kolem 23:00 moskevského času (tedy v 22:00 SELČ) na své cestě na leteckou základnu Hmímím zhruba 35 kilometrů od syrského pobřeží. Ruská armáda oznámila, že všech patnáct vojáků na palubě zemřelo.
Podle ruské armády se letadlo ztratilo z radarů zhruba v době útoku na syrskou Latákíju. „Stopa Il-20 zmizela z radarů během útoku čtyř izraelských letounů F-16 na syrské zařízení v provincii Latakíja,“ uvedla ruská agentura TASS.
Ruská armáda později uvedla, že letoun sestřelil syrský systém protivzdušné obrany S-200, které Rusové režimu Bašára Asada dodali před několika lety. „Izraelští piloti se skryli za ruský letoun a tak ho vystavili palbě syrské protivzdušné obrany,“ uvedlo ministerstvo s tím, že Il-20 je pro rakety „viditelnější“, takže ho zasáhly a poslaly k zemi.
Moskva obvinila Izrael, že velení ruského uskupení v Sýrii předem nevaroval a uvědomil ho „méně než jednu minutu před úderem, což neumožnilo stáhnout ruský letoun do bezpečí“. „V důsledku nezodpovědného chování izraelských vojáků zemřelo 15 ruských vojáků. To naprosto neodpovídá duchu rusko - izraelského partnerství,“ vzkázal mluvčí ruské armády Igor Konašenkov. „Vyhrazujeme si právo na adekvátní odvetné kroky,“ dodal podle agentury TASS.
Putinova reakce na incident byla smířlivější. Ruský prezident prohlásil, že pád letounu byl tragickým souběhem okolností. Naznačil, že incident nelze srovnávat se sestřelením ruského letadla tureckou armádou v roce 2015, na které Moskva reagovala částečnou blokádou vzájemných styků. „Tentokrát to vypadá na souběh tragických náhodných okolností,“ řekl novinářům Putin.
Rusko bude podle prezidenta na incident reagovat dalším posílením bezpečnosti ruských vojáků a ruských vojenských objektů v Sýrii.
Putin se kvůli incidentu telefonicky spojil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Podle informace Tel Avivu vyjádřil šéf izraelské vlády politování nad smrtí 15 ruských vojáků. Poukázal na význam trvalé bezpečnostní koordinace mezi oběma zeměmi a slíbil, že Izrael Moskvě poskytne veškeré údaje potřebné k vyšetření všech okolností incidentu. Odpovědnost za něj nese podle Netanjahua Sýrie.
Konašenkov ale podle agentury RIA Novosti řekl, že Izrael předem nevaroval velení ruského uskupení v Sýrii a o své akci jej uvědomil „necelou minutu před úderem, což neumožnilo stáhnout ruský letoun do bezpečí“. Il-20 byl podle něj sestřelen raketou S-200.
Ruské lodě a potápěči mezitím vyzdvihli z moře trosky sestřeleného letounu i „části těl posádky“, oznámilo ruské ministerstvo. Stroj dopadl asi 27 kilometrů západně od syrského pobřeží. Do pátrání se zapojilo osm plavidel ruského námořnictva, připlout má také loď vybavená dálkově řízenými podvodními aparáty, které jsou schopny se ponořit až do hloubky 2 500 metrů.
Izraelská armáda v úterý odpoledne vyjádřila nad incidentem lítost. Zároveň ale uvedla, že vinu nese bezhlavá střelba protiletadlové obrany, a doplnila, že se syrské síly ani „neobtěžovaly ujistit“, že ve vzduchu nejsou ruská letadla. Izraelská armáda doplnila, že její stíhačky v Sýrii mířily na syrský cíl, jenž měl doručit zbraně Hizballáhu. V době, kdy byl ruský letoun sestřelen, byly ale stíhačky už v Izraeli, uvedla armáda.
Zapojila se i Francie, tvrdí Moskva
Syrská armáda už v pondělí informovala o údajném izraelském náletu na Latakíji. „Protivzdušná obrana se střetla s nepřátelskými raketami, které byly vypálené z moře směrem k městu Latákíja a množství z nich zneškodnila,“ citovala syrská agentura SANA nejmenovaný armádní zdroj. V západosyrském městě, které kontroluje vláda prezidenta Bašára Asada, byly slyšet silné exploze.
Il-20Il-20, v kódu NATO zvaný Coot (Lyska), slouží k radioelektronickému průzkumu a boji; vybaven je infračerveným skenerem, optickými senzory a radiolokátorem s bočním vyzařováním. Vyvíjel se od roku 1965 na základě civilního dopravního letounu Iljušin Il-18D, umožňující v nejkratší době a s minimálními náklady vytvořit průzkumný stroj, vybavený speciálním zařízením. Prototyp Il-20 se vznesl do vzduchu poprvé v létě 1969. Od těch dob byl několikrát modernizován, naposledy v této dekádě. V Sýrii se podle serveru osvědčil při koordinaci náletů ruského letectva a střel s plochou dráhou letu Kalibr. |
Moskva tvrdí, že na pondělním úderu na syrské cíle se podílela i francouzská fregata Auvergne. Francouzská armáda jakýkoliv podíl na pondělním útoku popřela. „Ty rakety nebyly odpáleny americkou armádou,“ uvedl i mluvčí Pentagonu. Damašek se k incidentu zatím nevyjádřil.
Rusko je spojencem syrské vlády a do tamních bojů se zapojilo v roce 2015. S jeho a íránskou pomocí se vládním jednotkám podařilo vybojovat zpět dvě třetiny území. Od roku 2011 ze Sýrie uprchlo přes pět milionů lidí a o život přišlo více než 350 000 lidí.
Izraleská armáda útočí v Sýrii především na jednotky Íránu a Hizballáhu. Na začátku září izraelská média zveřejnila bilanční zprávu, podle níž armáda za uplynulý rok a půl útočila na 200 cílů v Sýrii a vypálila 800 raket a minometných střel. Ruská armáda to toleruje, protože s Izraelci udržuje takzvaný „dekonfliktní mechanismus“, kterým obě země koordinují své vojenské aktivity.
Poslanec za vládní stranu Likud Joav Kiš po incidentu prohlásil, že se jeho země musí postavit ruskému pokusu hodit odpovědnost za sestřelení ruského letadla na Izrael. „Odpovědnost nese jen ten, kdo zmáčkl tlačítko a odpálil raketu, která letoun sestřelila,“ prohlásil podle The Times of Israel někdejší bojový pilot.
V Sýrii se nyní očekává vládní ofenziva v provincii Idlib, která je poslední baštou islamistických povstalců proti Asadově vládě. Rusko a Turecko se v pondělí dohodly, že v severosyrské provincii do poloviny října vytvoří demilitarizovanou zónu oddělující bojující strany, která bude pod ruskou a tureckou kontrolou. O vojenskou operaci se podle Moskvy nejedná (více zde: V Idlibu vznikne demilitarizovaná zóna, dohodli se Putin s Erdoganem).
